Taišó
japonský císař (1912–1926) / From Wikipedia, the free encyclopedia
Taišó (japonsky: 大正天皇, Taišó-tennó) (31. srpna 1879 – 25. prosince 1926) byl podle tradiční nástupnické posloupnosti 123. japonský císař. Vládl od 30. července 1912 do své smrti v roce 1926.
Taišó 大正天皇 | |
---|---|
japonský císař | |
Císař Taišó | |
Doba vlády | 1912–1926 |
Éra vlády | Taišó |
Posmrtné jméno | Taišó |
Narození | 31. srpna 1879 Tokio, Japonsko |
Úmrtí | 25. prosince 1926 (ve věku 47 let) Kanagawa, Japonsko |
Pohřben | Císařský hřbitov Musaši 8. února 1927 |
Předchůdce | Meidži |
Nástupce | Šówa |
Manželka | Temei (1900-1926) |
Potomci | Hirohito Jasuhito Čičibu Nobuhito Takamacu Takahito Mikasa |
Dynastie | japonská císařská dynastie |
Motto | 大正 Taišó – „velká spravedlnost“ |
Otec | Meidži |
Matka | Šóken |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Císařovo osobní jméno bylo Jošihito (嘉仁). Podle japonských zvyklostí nemá císař v době své vlády žádné jméno a nazývá se pouze (současný) „císař“. Stejně jako všichni ostatní japonští císaři, začal být po své smrti nazýván svým posmrtným jménem, podle tradice zavedené po smrti císaře Meidži v roce 1912 se za posmrtné jméno císaře vybírá název jeho panovnické éry. Jelikož tedy vládl v období Taišó (doslovně „Velká spravedlnost“), je nyní znám jako císař Taišó.
Mimo Japonsko bývá někdy podle svého osobního jména nazýván císař Jošihito. V Japonsku pouze svým posmrtným jménem.
Císař Jošihito byl synem císaře Meidžiho a konkubíny Naruko Janagihara. V dětství mu však tvrdili, že jeho matkou je císařovna Šóken, což u něj vyvolalo psychické trauma. Od dětství měl chatrné zdraví. Dostalo se mu důkladného vzdělání, měl však potíže s artikulací a po fyzické stránce byl mimořádně slabý. V roce 1900 se oženil s princeznou Sadako Kudžó, s níž měl čtyři syny. Byl prvním japonským císařem, který udržoval monogamii. Během své vlády plnil především reprezentační a ceremoniální funkce, do politiky prakticky nezasahoval. Jeho vláda se v Japonsku stala obdobím demokratických reforem. Vážné neurologické problémy, jimiž trpěl od dětství, se během císařova života zhoršovaly. V roce 1921 již kvůli své nemoci nebyl schopen vládnout, svého nejstaršího syna Hirohita proto ustanovil regentem. Zemřel 25. prosince roku 1926 na srdeční komplikace spojené se zápalem plic.