Syrské písmo
From Wikipedia, the free encyclopedia
Syrština je literárním jazykem křesťanů severní Sýrie a Mezopotamie. Spolu s jazykem babylonského Talmudu a mandejštinou představují východoaramejskou větev semitských jazyků.
Syrské písmo | |
---|---|
Typ | nečistý abdžad |
Mluvené jazyky | syrština, aramejština, arabština (varianta: garšuni (nebo karšuni)) |
Časové období | ~200 n. l. – současnost (zlatým věkem bylo období od 3. do 7. století) |
Předchůdce | |
Rozsah unicode | U+0700–U+074F |
ISO 15924 | Syrc |
Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode. |
Jejím zlatým věkem bylo období od 3. do 7. století křesťanského letopočtu. Následkem christologických sporů se v 5. století rozdělila na větev východní, užívanou dyofyzitskými Nestoriány žijícími na území Perské říše, a západní, užívanou západosyrskými monofyzity (Jakobité) v říši římské. V 8. století byla po arabské invazi syrština vytlačena z literatury arabštinou, stala se lidovou řečí. Udržela se dodnes v některých horských oblastech Sýrie. Podle četnosti stránek „syrských“, „asyrských“, „aramejských“ či „chaldejských“ lze usuzovat, že probíhá něco jako syrské „národní obrození“. Velmi aktivní je asi 90 tis. (a)syrská menšina ve Švédsku, kde má i svůj televizní kanál Suroyo a fotbalový tým Assyriska, který se v roce 2005 dostal do 1. ligy[1]. Především však je syrština liturgickým jazykem syrských církví, jazykem biblického překladu Pešita. Po světě je rozptýleno více než 2 mil. (a)syrských křesťanů, pro které jazyk ani písmo nejsou zdaleka mrtvé.