Susan B. Anthonyová
americká aktivistka za práva žen / From Wikipedia, the free encyclopedia
Susan B. Anthonyová (nepřechýleně Anthony; 15. února 1820 Adams – 13. března 1906 Rochester)[2] byla americká sociální reformátorka a bojovnice za práva žen, která sehrála klíčovou roli v hnutí za volební právo žen.
Susan B. Anthonyová | |
---|---|
Susan B. Anthonyová (1890) | |
Rodné jméno | Susan Anthony |
Narození | 15. února 1820 Adams, Massachusetts USA USA |
Úmrtí | 13. března 1906 (ve věku 86 let) Rochester, New York USA USA |
Příčina úmrtí | srdeční selhání a zápal plic |
Místo pohřbení | Paříž |
Povolání | aktivistka za práva žen, lidskoprávní aktivistka, abolicionistka, spisovatelka, advokátka lidských práv, feministka a sufražetka |
Ocenění | Národní ženská síň slávy (1973) |
Politická strana | Republikánská strana |
Rodiče | Daniel Anthony[1] a Lucy Read[1] |
Příbuzní | Daniel Read Anthony, Mary Stafford Anthony a Jacob Merritt Anthony (sourozenci) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodila se v kvakerské rodině, která se zasazovala o sociální rovnost, a ve svých 17 letech sbírala petice proti otroctví. V roce 1856 se stala zástupkyní Americké společnosti proti otroctví ve státě New York. V roce 1851 se seznámila s Elizabeth Cady Stanton, která se stala její celoživotní přítelkyní a spolupracovnicí v oblasti sociálních reforem, především v oblasti ženských práv. Společně založily Ženské protialkoholní hnutí (Women's State Temperance Society), poté co Anthony nemohla vystoupit na shromáždění protialkoholního hnutí, protože byla žena. Během občanské války založily Ženskou loajální národní ligu (Women's Loyal National League), která provedla největší petiční akci v dosavadní historii Spojených států a shromáždila téměř 400 000 podpisů na podporu zrušení otroctví. Po válce iniciovaly vznik Americké asociace pro rovná práva, která vedla kampaň za rovná práva žen i Afroameričanů. V roce 1868 začaly vydávat noviny o právech žen s názvem The Revolution. O rok později založily v rámci rozkolu v ženském hnutí Národní asociaci pro ženská práva (National Woman Suffrage Association). Rozkol byl formálně zažehnán v roce 1890, kdy se jejich organizace spojila s konkurenční Americká národní společnost za volební právo žen (American Woman Suffrage Association) a vznikla Národní americká společnost za volební právo žen (National American Woman Suffrage Association, NAWSA), jejíž klíčovou silou byla Anthony. Anthony a Stanton začaly v roce 1876 spolupracovat s Matildou Joslyn Gage na díle, které se nakonec rozrostlo v šestisvazkovém díle History of Woman Suffrage (Dějiny ženského volebního práva). V pozdějších letech se zájmy Anthony a Stanton poněkud rozcházely, ale obě zůstaly blízkými přítelkyněmi.
V roce 1872 byla Anthony ve svém rodném městě Rochester zatčena za to, že hlasovala v rozporu se zákony, které umožňovaly volit pouze mužům. V široce medializovaném procesu byla odsouzena. Přestože odmítla zaplatit pokutu, úřady odmítly podniknout další kroky. V roce 1878 Anthony a Stanton zařídily, aby byl Kongresu předložen dodatek, který ženám dával volební právo. Předložil jej senátor Aaron A. Sargent a později se mu začalo říkat dodatek Susan B. Anthony. Nakonec byl v roce 1920 ratifikován jako devatenáctý dodatek Ústavy USA.
Anthony hodně cestovala na podporu volebního práva žen, ročně pronesla až 75–100 projevů a pracovala na mnoha státních kampaních. Za práva žen se zasazovala i na mezinárodní úrovni a hrála klíčovou roli při založení Mezinárodní rady žen, která je stále aktivní. Přispěla také k uspořádání Světového kongresu reprezentativních žen (World's Congress of Representative Women) na světové výstavě v Chicagu v roce 1893.
Když poprvé začala vést kampaň za práva žen, byla tvrdě zesměšňována a obviňována, že se snaží zničit instituci manželství. Vnímání veřejnosti se však během jejího života radikálně změnilo. Její 80. narozeniny se na pozvání prezidenta Williama McKinleyho slavily v Bílém domě. Stala se první občankou, která byla vyobrazena na americké minci, když se její portrét objevil na dolarové minci z roku 1979.