Sungská správa
From Wikipedia, the free encyclopedia
Sungská správa byla organizována na základě zkušeností z fungování administrativy předcházejících čínských států, zejména říše Tchang a správních postupů zavedených v období pěti dynastií a deseti říší (907–960). Časem se vládní systém měnil a přizpůsoboval okolnostem. Úřady říše Sung (960–1279) byly v souladu s čínskou tradicí rozděleny na tři větve – civilní, vojenskou a kontrolní, přičemž samostatné postavení měl císařský palác s jeho eunuchy.
V čele centrálních civilních úřadů stál císařský sekretariát, vojenské záležitosti řídil vojenský výbor. Podle dvou nejvyšších úřadů er-fu, císařského sekretariátu a vojenského výboru, je sungský systém nazýván sung-čchao er-fu č’. Samostatné postavení měl kontrolní úřad a finanční vládní výbor. Finanční výbor zanikl v 80. letech 11. století, kdy se struktura civilní správy změnila podle tchangského modelu tří kanceláří a šesti ministerstev.
Říše byla rozdělena na fiskální oblasti, které se skládaly z krajů, speciálních krajů, prefektur a výrobních prefektur. Nejnižší úrovní státní správy byly okresy, kterých bylo v sungské Číně přes dvanáct set.
Civilní administrativa byla obsazována konfuciánsky vzdělanými úředníky, jejichž vzdělání bylo ověřováno v několikastupňovém procesu úřednických zkoušek. Třebaže už v říši Tchang byla část úřednických míst obsazována absolventy zkoušek z konfuciánských klasiků, až v říši Sung získaly zkoušky větší význam jak pro obsazování míst ve státním aparátu, tak jako motivace pro místní elity ke studiu konfucianismu, kterému se nakonec věnovalo mnohonásobně více zájemců než mohlo uspět ve zkouškách a získat úřední pozici. Tato vrstva učených pozemkových vlastníků – džentry – postupně na místní úrovni zaujala roli organizátora společnosti a zprostředkovatele mezi obyvatelstvem a úřady.