Sandinistická revoluce
Nikaragujská revoluce / From Wikipedia, the free encyclopedia
Jako Sandinistická revoluce nebo též Nikaragujská revoluce je označován sled historických událostí v Nikaragui v druhé polovině 20. století. V 60. a 70. letech se jednalo o vzrůstající odpor k pravicové diktatuře rodiny Somozů, který vedla organizace Sandinovská fronta národního osvobození (Frente Sandinista de Liberación Nacional, zkratka FSLN). Diktatura Somozů byla svržena díky podpoře SSSR a Kuby v roce 1979 diktaturou marxistickou v čele s klanem Ortegů. Ve spolupráci s Kubou zahájila vláda program socialistických experimentů, občanská válka však trvala nadále. Během své vlády Sandinisté zdokonalili infrastrukturu, vybudovali průmysl a zvýšili gramotnost obyvatelstva. Diktatura sandinistů skončila po demokratických volbách v roce 1990. Od roku 1979 do 1990 byla jedinou vládní stranou.[1]
Proti FSLN ovšem povstaly ozbrojené jednotky Contras, které nesouhlasily s politikou FSLN. Během 80. let prováděla vládnoucí FSLN sociální a ekonomické reformy v duchu socialismu, marxismu-leninismu a teologie osvobození. V roce 1990 FSLN prohrála ve volbách, ale od roku 2006 je marxistická FSLN opět u moci.
Nikaragujský ozbrojený konflikt mezi FSLN (podporována východním blokem) a Contras (podpora z USA) bývá řazen mezi zástupné války Studené války.