Ruská imperiální armáda
pozemní síly Ruského impéria / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ruská imperiální armáda neboli armáda Ruského impéria (rusky Ру́сская импера́торская а́рмия) byla ozbrojená pozemní síla Ruského impéria, která existovala od roku 1721 do revoluce v Rusku v roce 1917. Na počátku 50. let 19. století ruskou armádu tvořilo více než 900 000 stálých vojáků a téměř 250 000 nepravidelných vojáků (většinou kozáků).
Ruská imperiální armáda (armáda Ruského impéria) Ру́сская импера́торская а́рмия | |
---|---|
Odznak ruské imperiální armády | |
Založeno | 2. listopadu 1721 |
Stát | Ruské impérium |
Rozpuštěno | 14. září 1917 |
Úloha | ochrana územní celistvosti, suverenity a bezpečnosti Ruského impéria |
Velení | |
vrchní velitel | ruský imperátor |
V letech 1812 až 1814 ruská armáda zastavila Napoleonovo východní tažení a v letech 1676 až 1917 vedla mnoho válek proti Osmanům. Nejvyšším velitelem armády byl ruský imperátor (v běžné mluvě nazývaný car).
Díky početní a taktické síle své armády bylo Ruské impérium po několik staletí jednou z největších světových vojenských mocností. Po únorové revoluci a přeměně státního zřízení v roce 1917 sloužila jako armáda křehkého republikánského režimu prozatímní vlády a poté byla dne 29. ledna 1918 bolševiky rozpuštěna. Na troskách carské armády se v ruské občanské válce zformovaly oddíly bílé gardy, dále několik separatistických armád a Rudá armáda vytvořená bolševickým režimem, která se později stala základem vojenské síly Sovětského svazu.