Ruđer Bošković
chorvatský fyzik, astronom a básník / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ruđer Josip Bošković (italsky Ruggero Giuseppe Boscovich, též psán Roger či Ruder Boškovič apod., 18. května 1711[2], Dubrovník – 13. února 1787, Milán) byl fyzik, astronom, matematik, filozof, teolog, diplomat, básník a jezuita narozený na území dnešního Chorvatska. Výrazně ovlivnil vývoj přírodních věd, především svou teorií atomů, metodikou výpočtu oběžné dráhy planet a objevem neexistence atmosféry na Měsíci z roku 1753.
Ruđer Josip Bošković | |
---|---|
Narození | 18. května 1711 Dubrovník |
Úmrtí | 13. února 1787 (ve věku 75 let) Milán |
Příčina úmrtí | zápal plic |
Místo pohřbení | kostel Santa Maria Podone |
Povolání | fyzik, astronom, matematik, filozof, diplomat, básník, teolog, polyhistor, historik a geograf |
Alma mater | Papežská univerzita Gregoriana Římská kolej |
Témata | fyzika, matematika a astronomie |
Významná díla | De litteraria expeditione per Pontificiam ditionem ad dimetiendos duos meridiani gradus et corrigendam mappam geographicam Philosophiae naturalis theoria redacta ad unicam legem virium in natura existentium Opera pertinentia ad opticam et astronomiam De viribus vivis De lumine … více na Wikidatech |
Ocenění | společník Královské společnosti |
Rodiče | Nikola Bošković |
Příbuzní | Baro Bošković[1] (sourozenec) |
Vlivy | Gottfried Wilhelm Leibniz |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pro Chorvaty je jednou z největších historických osobností, v anketě Největší Chorvat z roku 2003 obsadil třetí místo. Zároveň je však Bošković zařazován do srbského či italského národního kontextu – Italové argumentují, že Boskovičova matka pocházela z italské rodiny a on sám měl italštinu jako první jazyk, neboť Dubrovník byl v době Boskovičova narození pod silným italským vlivem (svá díla psal ovšem latinsky, jako většina vzdělanců té doby). Jeho otec Nikola byl Srb, a proto ho Srbská akademie věd roku 1993 zařadila mezi 100 nejvýznamnějších Srbů historie.[3]