Rozpočet územních samosprávných celků
From Wikipedia, the free encyclopedia
V rámci veřejných rozpočtů se na úrovni územních samosprávných celků, jako jsou obce a kraje v České republice, vytvářejí rozpočty označované jako územní rozpočty. Tyto rozpočty fungují jako decentralizované peněžní fondy, do nichž se shromažďují příjmy z rozpočtového přerozdělování a příjmy generované vlastní činností obce nebo kraje. Tyto prostředky se následně rozdělují a využívají k financování veřejných a smíšených statků prostřednictvím veřejného sektoru územní samosprávy nebo soukromého sektoru. Územní rozpočet je vytvářen, rozdělován a používán, stejně jako ostatní veřejné rozpočty v rozpočtové soustavě, s využitím nenávratného, neekvivalentního a nedobrovolného (především u daní) způsobu financování, který je typický pro všechny veřejné rozpočty.[1]
Tento rozpočet a celý rozpočtový proces slouží jako nástroj pro zabezpečení a financování obecní politiky, s cílem harmonizovat plánované příjmy a výdaje obce. Je však důležité zdůraznit, že rozpočet je dynamický a na příslušném příjmovém a výdajovém účtu není nikdy tokový stav rozpočtovaných příjmů a výdajů, protože během rozpočtového období se došlé příjmy průběžně využívají k úhradě výdajů. To často vede k časovému nesouladu mezi vývojem příjmů a vývojem výdajů příslušného územního rozpočtu.
Rozpočet územních samosprávných celků je interpretován jako:
• decentralizovaný peněžní fond, kde se akumulují různé formy veřejných příjmů, jež jsou distribuovány a využívány k financování veřejných statků, buď prostřednictvím veřejného sektoru, nebo nákupem od soukromého sektoru,
• bilance příjmů a výdajů během rozpočtového období (kalendářního roku), které koresponduje s rozpočtovým obdobím v celém systému veřejných rozpočtů,
• finanční plán, kterým územní samosprávné celky hospodaří v daném rozpočtovém období,
• prostředek pro prosazování cílů municipální a regionální politiky.[1]