Rakousko-uherské námořnictvo
námořní složka rakousko-uherských ozbrojených sil / From Wikipedia, the free encyclopedia
Rakousko-uherské námořnictvo, plným názvem Císařské a královské válečné námořnictvo, zkráceně C. a k. válečné námořnictvo (německy Kaiserliche und Königliche Kriegsmarine, ve zkratce K. u. k. Kriegsmarine, maďarsky Császári és Királyi Haditengerészet) bylo námořní složkou ozbrojených sil Rakousko-Uherska. Do roku 1867 loďstvo patřilo pod Rakouské císařství a na základě Rakousko-uherského vyrovnání se v roce 1867 stalo součástí společných ozbrojených sil. Námořnictvo zaniklo společně s celou monarchií po skončení první světové války v roce 1918. Po první světové válce se Rakousko-Uhersko rozpadlo a ani jedna z těchto zemí kvůli tomu neměla pobřeží a tak byly všechny přístavy na Jadranu předány Itálii a Jugoslávii.
Kaiserliche und Königliche Kriegsmarine (Císařské a královské válečné námořnictvo) | |
---|---|
vlajka C. a k. válečného námořnictva | |
Země | Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Existence | 1867 - 1918 |
Vznik | 1804 - jako Císařské válečné námořnictvo |
Typ | námořnictvo |
Posádka | Vídeň (stanoviště velitelství) |
Motto | "Indivisibiliter ac Unseparabiliter" |
Podřízené jednotky | Rakousko-uherská říční flotila Námořní letectvo |
Nadřazené jednotky | Ozbrojené síly Rakousko-Uherska |
Účast | |
Války | První světová válka |
O vybudování silného a moderního válečného loďstva se zasazoval především následník trůnu a generální inspektor branné moci František Ferdinand d'Este.[1]
Rakousko-uherské lodě, podobně jako německé, nesly před svým názvem zkratku SMS (Seiner Majestät Schiff – loď Jeho Veličenstva), s výjimkou torpédovek a ponorek. Ty měly jen označení SM (Seiner Majestät) + německý název lodi, např. SM Unterseeboot 3 či SM Torpedoboot 100M.