Plejtvák obrovský
mořský savec a největší žijící živočich na světě / From Wikipedia, the free encyclopedia
Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus), známý též jako modrá velryba, je obrovský druh plejtvákovitého kytovce s kosmopolitním rozšířením ve všech oceánech. Běžně dosahuje délky kolem 20−27 m (nejdelší ověřená délka byla 29,9 m) a váhy 72−135, výjimečně až kolem 200 tun, takže je nejtěžším žijícím živočichem a jedním z největších živočichů všech dob. Dlouhé úzké tělo hydrodynamického tvaru bývá zbarveno v různých odstínech šedé až modré, spodní část těla bývá světlejší. Rozeznávají se čtyři poddruhy, a sice B. m. musculus (severní Atlantik a severní Pacifik), B. m. intermedia (Jižní oceán), B. m. brevicauda (jih Pacifického a Indického oceánu), B. m. indica (sever Indického oceánu). Samostatným poddruhem může být i chilská populace.
Plejtvák obrovský | |
---|---|
Plejtvák obrovský | |
Porovnání velikosti s člověkem | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
ohrožený druh[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | sudokopytníci (Cetartiodactyla) |
Infrařád | kytovci (Cetacea) |
Malořád | kosticovci (Mysticeti) |
Čeleď | plejtvákovití (Balaenopteridae) |
Rod | plejtvák (Balaenoptera) |
Binomické jméno | |
Balaenoptera musculus (Linneaus, 1758) | |
Areál rozšíření | |
Synonyma | |
Rorqualus musculus[2] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zatímco některé populace plejtváků obrovských jsou stálé či nomádské, jiné migrují mezi chladnými vodami u obou pólů, kde se v létě bohatě krmí, a teplými oblastmi blíže u rovníku, kde se v zimě rozmnožují. Jejich pohyb oceány je však komplexní a v zásadě ho určuje přítomnost potravy. Plejtváci obrovští se živí krilem, který filtrují mohutnými kosticemi vyrůstajícími z horní čelisti. Vyskytují se převážně samostatně nebo v párech, v místech bohatých na potravu však mohou tvořit volná stáda o 50 i více jedincích. Samice rodí každé 2−3 roky jedno mládě, které zůstává s matkou asi 6−8 měsíců a saje tučné mateřské mléko. Volání plejtváka obrovského patří k nejhlasitějším zvířecím zvukům: Nízkofrekvenční tóny se mohou nést stovky i tisíce kilometrů. Plejtvákovy písně se proměňují v závislosti na místě, chování, sezóně i denní době. Jediný predátor plejtváka obrovského je kosatka dravá.
Plejtvák obrovský byl původně početný ve všech oceánech. Od konce 19. století však začal být hromadně loven velrybáři, kteří druh přivedli na pokraj vyhynutí. Mezinárodní velrybářská komise lov plejtváka obrovského v roce 1966 zakázala a jeho počty se od té doby pomalu zotavují. Mezinárodní svaz ochrany přírody v roce 2018 odhadoval početnost druhu na 10–25 tisíc jedinců, což představuje asi 10 % z původní populace před velrybářskými výpravami. I přes vzrůstající populaci je druh hodnocen jako ohrožený, jelikož jej nadále negativně ovlivňuje lidská činnost (znečištění moří, globální oteplování, nadměrný hluk v mořích, srážky s loděmi aj.).