Pierre Abélard
francouzský raně scholastický logik, filozof a teolog / From Wikipedia, the free encyclopedia
Pierre Abélard, latinsky Petrus Abaelardus, (1079 Le Pallet u Nantes – 21. dubna 1142 klášter Saint-Marcel u Chalon-sur-Saône) byl francouzský raně scholastický logik, filozof a teolog, jeden ze zakladatelů středověkého scholastického myšlení, zejména zavedením dialektiky a metody disputace (přesné dialektické umění rozlišování). Jeho životní vztah s žačkou Heloisou se stal legendárním.
Pierre Abélard | |
---|---|
Abélard s Héloisou, francouzský rukopis ze 14. stol. | |
Rodné jméno | Pierre Abélard |
Narození | 1079 Le Pallet |
Úmrtí | 21. dubna 1142 (ve věku 62–63 let) Chalon-sur-Saône |
Místo pohřbení | Église Saint-Laurent de Nogent-sur-Seine (od 1792) Museum of French Monuments (od 1801) hrobka Heloisy a Abélárda (od 1817) opatství Saint-Marcel-lès-Chalon Poustevna Ducha svatého |
Povolání | teolog, filozof, hudební skladatel, jazykovědec, básník, autor autobiografie, logik, spisovatel a duchovní |
Alma mater | Pařížská katedrální škola |
Témata | filozofie a scholastika |
Významná díla | Sic et Non Dialectica |
Manžel(ka) | Heloisa |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jako filosof a teolog vyzvedl význam rozumu a rozumového poznání dokonce i v teologii („Nelze věřit, co nebylo napřed pochopeno“) a stal se tak předchůdcem novověkého racionalismu. Obrátil také slavné Augustinovo a Anselmovo „Věřím, abych porozuměl“ a nahradil je zásadou Poznávám, abych věřil.
Při studiu logiky narazil také na tzv. problém univerzálií (Realismus a nominalismus), totiž na otázku, zda obecné pojmy představují něco jsoucího, anebo jsou to jen hromadné názvy pro množiny skutečných jsoucen. Při důkladném studiu Bible a spisů církevních otců (zejména Augustina) zjistil, že obsahují výroky, které si navzájem odporují. Přes 150 takových příkladů shromáždil ve spise Sic et non (Ano i ne) a patrně vykládal ve svých přednáškách. Tuto dialektickou metodu později rozvinul Tomáš Akvinský, který ve svých „sumách“ důsledné vychází z protikladných tvrzení autorit, podává k nim ale i racionální řešení.
Také v teologii bylo Abélardovo myšlení velmi odvážné, například v odpovědi na obtížnou otázku, proč Ježíš Kristus musel trpět a zemřít, kde Abélard odmítl Anselmovu hypotézu „výkupné oběti“. Byl také mezi prvními, kdo se zabývali dialogem se židovstvím a s islámem, i když při tom sledoval hlavně misijní zájem. Některé jeho teologické názory byly církví zavrženy.[1]
Abélard byl také básník a hudební skladatel, zejména písní.