Peloponés
řecký poloostrov / From Wikipedia, the free encyclopedia
Peloponés (řecky Πελοπόννησος, Peloponnisos) je velký poloostrov v jižním Řecku tvořící část země na jih od Korintského zálivu. S balkánskou pevninou je spojen jen 5,7 km širokou Korintskou šíjí, kterou byl v roce 1893 prokopán Korintský průplav – tím se z Peloponésu stal de facto ostrov. Vedle několika silničních a železničních mostů přes tento průplav je s pevninou od roku 2004 spojen také mostem Rio-Antirio. Povrch poloostrova je velmi rozmanitý, objevují se zde přímořské roviny, náhorní plošiny i vysoké hory. Členité je i mořské pobřeží. Název pochází od mytického vládce Pelopa.
Peloponés | |
---|---|
Nejvyšší bod | Profitis Ilias, 2404 m n. m. |
Rozloha | 21 550 km² |
Stát | Řecko Řecko |
Souřadnice | 37°20′59″ s. š., 22°21′8″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V době bronzové zde vznikla významná Mykénská civilizace. V klasické době byla hegemonem Sparta. V římské době se postupně dostal do popředí přístav Patra, který je i dnes zdaleka největším městem poloostrova.