Norská monarchie
panovník Norského království / From Wikipedia, the free encyclopedia
Norský monarcha je hlavou státu Norska, které je konstituční a dědičnou monarchií s parlamentním systémem.
Současným panovníkem je od 17. ledna 1991 král Harald V., který na trůn nastoupil po svém otci Olafovi V. Dědicem trůnu je jeho jediný syn, korunní princ Haakon. Korunní princ v králově nepřítomnosti působí jako regent. Královská rodina má několik dalších členů, včetně královy dcery, vnoučat a sestry. Od rozpuštění unie mezi Norskem a Švédskem a následného zvolení dánského prince králem Haakonem VII. v roce 1905 je norský vládnoucí královský rod linií šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburské linie rodu Glücksburků.[1]
Ačkoli ústava Norska uděluje králi důležité výkonné pravomoci, téměř vždy je v jeho jménu vykonává Státní rada.
Král se podle zvyklostí vládnutí přímo neúčastní. Ratifikuje zákony a královské rezoluce, přijímá a vysílá vyslance z a do cizích zemí a pořádá státní návštěvy. Hmatatelnější vliv má jako symbol národní jednoty. Král je také nejvyšším velitelem norských ozbrojených sil a velmistrem Řádu svatého Olafa a Norského královského řádu za zásluhy.[2] Král nemá v norské církvi žádnou oficiální roli, ale podle ústavy musí být jejím členem.