Neapolská válka
From Wikipedia, the free encyclopedia
Neapolská válka byla válečné střetnutí mezi částí vojsk sedmé koalice (především Rakouska) a Neapolským královstvím. Válka začala 15. března 1815, když neapolský král Joachim I. (bývalý Napoleonův maršál Joachim Murat) vyhlásil válku Rakousku a skončila 20. května 1815 kapitulací neapolských vojsk a podpisem smlouvy z Casalanzy.
Neapolská válka | |||
---|---|---|---|
Bitva u Tolentina 2. - 3. května 1815 | |||
Trvání | 15. března 1815 – 20. května 1815 | ||
Místo | Itálie | ||
Výsledek | Vítězství spojenců Smlouva z Casalanzy | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Boje probíhaly v období tzv. Sta dní, kdy se císař Napoleon vrátil z vyhnanství na ostrově Elba a opět dosedl na trůn ve Francii. Ovšem válku probíhající severně od Alp boje v Itálii výrazněji neovlivnily, až na skutečnost, že jimi byly nějaký čas vázány rakouské jednotky v Lombardii, původně určené pro invazi do jižní Francie. Navíc neapolská válka skončila ještě dříve než Napoleon opustil Paříž, aby vytáhl do Belgie a na bojiště u Waterloo.
V důsledku porážky byl král Joachim I. nucen emigrovat a na Neapolský trůn se vrátil Bourbon Ferdinand IV., který příští rok spojil, jako Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský, Neapol a Sicílii do Království obojí Sicílie.