Mezivládní panel pro změnu klimatu
mezivládní vědecké těleso / From Wikipedia, the free encyclopedia
Mezivládní panel pro změnu klimatu[1] někdy i Mezivládní panel pro změny klimatu (zkratka IPCC, zkratka z anglického Intergovernmental Panel on Climate Change) je vědecký mezivládní orgán,[2][3] který byl založen v roce 1988 k vyhodnocování rizik změny klimatu dvěma organizacemi OSN – Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Programem OSN pro životní prostředí (UNEP), později byl potvrzen Valným shromážděním OSN.[4] Členství je otevřeno všem členským státům WMO a OSN;[5] v roce 2021 mělo IPCC 195 členských zemí.[6] Předsedou IPCC je od října 2015 jihokorejský ekonom Hoesung Lee.[7]
Mezivládní panel pro změnu klimatu | |
---|---|
Zakladatel | Valné shromáždění OSN |
Vznik | 1988 |
Sídlo | Ženeva, Švýcarsko |
Lídr | Hoesung Lee (2015–2023) |
Mateřská organizace | Světová meteorologická organizace a Program OSN pro životní prostředí |
Ocenění | Nobelova cena za mír (2007) |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Posláním IPCC je poskytovat komplexní vědecké posouzení současných vědeckých, technických a sociálně-ekonomických informací z celého světa o nebezpečí klimatických změn způsobených lidskou činností, o jejich potenciálních environmentálních a sociálně-ekonomických důsledcích a o možnostech přizpůsobení se těmto důsledkům nebo o možnostech zmírnění jejich účinků.[8]
IPCC neprovádí původní výzkum ani přímo nesleduje změny klimatu, ale provádí systematický přehled veškeré relevantní publikované vědecké literatury s cílem poskytnout komplexní aktualizované informace o změnách klimatu, jejich účincích a možných strategiích.[9][10] Tisíce vědců a dalších odborníků přispívá (na dobrovolné bázi, aniž by je IPCC platila)[11] autorstvím a recenzemi ke vzniku jednotlivých zpráv, které jsou poté recenzovány zástupci vlád členských zemí IPCC. V případě „Shrnutí pro politické představitele“ je výsledný text schvalován řádek po řádku konsenzem všech přítomných zástupců členských zemí, kterých bývá pravidelně více než 120.[12] V letech 2021 a 2022 vychází již Šestá hodnotící zpráva.
Činnost IPCC spočívá v publikování speciálních zpráv[8] pro implementaci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, což je mezinárodní dohoda, která uznává možnost nepříznivého dopadu klimatických změn. Rámcová úmluva OSN nakonec vedla k přijetí Kjótského protokolu. IPCC zakládá své posouzení hlavně na přezkoumané a publikované vědecké literatuře.
IPCC představuje mezinárodně uznávanou autoritu v oblasti klimatických změn,[13] vytváří zprávy, které jsou dohodou předních klimatologů a konsensu zúčastněných vlád. To poskytuje směrodatné politické poradenství s dalekosáhlými důsledky pro ekonomiku a životní styl. Vlády pomalu realizují tyto rady.[14] V prosinci 2007 získal IPCC v Oslu za svou práci Nobelovu cenu za mír, spolu s bývalým viceprezidentem Spojených států amerických Al Gorem.
V srpnu 2021 zveřejnila první pracovní skupina svůj příspěvek pro Šestou hodnotící zprávu, Fyzikální vědecké základy změny klimatu. Deník Guardian zprávu popsal jako „dosud nejostřejší varování“ před „velkými nevyhnutelnými a nezvratnými změnami klimatu“,[15] tento názor se opakoval v mnoha médiích po celém světě.[16]