Livonská křížová výprava
válečný konflikt mezi Dánskem, řádovými rytíři a pobaltskými kmeny z 13. století / From Wikipedia, the free encyclopedia
Livonská křížová výprava byla série vojenských operací, jejichž cílem bylo dobytí Livonska, christianizace tamního obyvatelstva a kolonizace území Němci a Dány během severních křížových výprav, neboť země na východním pobřeží Baltského moře byly posledními částmi Evropy, jež bylo z pohledu církve ještě nutno christianizovat.
Livonská křížová výprava | |||
---|---|---|---|
konflikt: Severní křížové výpravy | |||
Trvání | 13. století | ||
Místo | Pobaltí | ||
Výsledek | vítězství křižáků, vznik Livonské konfederace a Estonského vévodství | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tato kruciáta skončila úspěchem, když byl dne 2. února 1207 vytvořen na dobytém území církevní stát, který byl postaven pod patronát Panny Marie a nazván Terra Mariana a uznán jako knížectví Svaté říše římské, v té době již Řád mečových bratří dobyl většinu území dnešního Lotyšska. Roku 1215 byl pak stát prohlášen papežem Innocencem III. protektorátem Svaté stolice.
Po úspěchu křížové výpravy bylo německé i dánské okupované území rozděleno do šesti feudálních knížectví pod správou Guglielma di Modena.