Lisabonská smlouva (1667)
smlouva mezi Francií a Portugalskem / From Wikipedia, the free encyclopedia
Lisabonskou smlouvu podepsaly 31. března 1667 Portugalsko a Francie, které se dohodly na desetiletém obranném a útočném spojenectví (alianci) proti Španělsku. Uzavřena byla na popud francouzského krále Ludvíka XIV., který se chystal zmocnit Španělského Nizozemí. Portugalská restaurační válka (Guerra da Restauração) za samostatnost, která začala v roce 1640 ukončením Iberské unie Španělska a Portugalska, se chýlila ke konci – formálně byla ukončena mírovou Lisabonskou smlouvou z roku 1668. Ludvík XIV. podporoval portugalský boj, neboť pokračování války by oslabovalo Španělsko, absorbovalo jeho finanční i vojenské zdroje a bránilo mu v posilování jeho pozice ve vztahu k Francii.
Stručná fakta Téma, Data ...
Lisabonská smlouva (1667) | |
---|---|
Téma | Smlouva o desetileté obranné a útočné alianci proti Habsburskému Španělsku |
Data | |
Podepsáno | 31. března 1667 |
Místo podepsání | Lisabon,Španělsko |
Strany | |
Signatáři | Markýz de St. Romain, Francie Luís de Vasconcelos e Sousa, 3. hrabě z Castelo Melhor Portugalsko Markýz de Nisa Portugalsko |
Podepsané země | Ludvík XIV., Francie Alfons VI. Portugalský, Portugalsko |
Obsah | |
Důvod | obrana proti Habsburskému Španělsku |
Zavřít