Linie následnictví norského trůnu
seznam na projektech Wikimedia / From Wikipedia, the free encyclopedia
Následnictví norského trůnu užívá nově rozšířeného systému absolutní rovné primogenitury a to od roku 1990. Do té doby se v Norsku používalo od roku 1163 agnatické primogenitury, tj. ženy a jejich potomci mohli zdědit trůn až poté, co nebylo mužských členů rodu.
Pro osoby narozené mezi roky 1970 a 1990, jako například Marta Louisa, (*1971) platila jako následnický řád klasická (mužská) primogenitura, tj. z otce na nejstaršího syna; pokud není synů, tak nejstarší dcera.
Podle absolutní rovné primogenitury je dědicem trůnu nejstarší (prvorozený) potomek předchozího krále a královny bez ohledu na pohlaví. Takto nově ustanovená linie následnictví trůnu neplatí retrospektivně, ale až od narození princezny Ingrid Alexandry (2004). To znamená, že má přednost před svým mladším bratrem Sverrem Magnusem, ale její otec Haakon Magnus má stále přednost před svou starší sestrou, princeznou Martou Luisou.