Krize na Haiti (2018–nyní)
probíhající politická a sociální krize na Haiti / From Wikipedia, the free encyclopedia
Krize na Haiti vypukla 7. července 2018 sérií demonstrací proti zvýšení ceny benzínu a nafty. Postupem času protestující začali požadovat demisi prezidenta Jovenela Moïseho. Do čela protestů se postavil opoziční politik Jean-Charles Moïse (bez příbuzenského vztahu). Demonstranti brzy poté zformulovali požadavky na sestavení prozatímní vlády, posílení programů sociální péče a spravedlivé prošetření případů korupce ve státní sféře. Protesty proti prezidentovi Moïsemu pokračovaly až do roku 2021. Jovenel Moïse byl prezidentem zvolen již v prvním kole prezidentských voleb v roce 2016 poté, co byly prezidentské volby z roku 2015 anulovány pro podvod. Nicméně prezidentských voleb v roce 2016 se účastnilo jen 18 % voličů. Jean-Charles Moïse, který ve volbách také kandidoval, se umístil na třetím místě s 11 % hlasů. Dne 7. února 2021 se protestující údajně měli účastnit pokusu o státní převrat, který byl zmařen a vedl k uvěznění desítek lidí.
Krize na Haiti | |||
---|---|---|---|
Pneumatiky zapálené demonstranty v Hinche, únor 2019 | |||
Trvání | 7. července 2018 – probíhá (5 let, 9 měsíců a 27 dnů) | ||
Místo | Haiti | ||
Příčiny | Vypuknutí: Zpronevěra půjček od Venezuely (Petrocaribe) a sociální nerovnost Zvýšení daně z benzínu a nafty a snížení životní úrovně Korupce, špatná vymahatelnost zákonů a nezvládnutí pandemie covidu-19 na Haiti Fáze od roku 2021: Sesazení premiéra Ariela Henryho Válka gangů na Haiti | ||
Cíle | Fáze 2018–2021: Demise prezidenta Moïseho, nové volby Fáze 2022–2024: Demise Ariela Henryho Ukončení války gangů, únosů a násilí Přijetí opatření proti korupci a zlepšení životních podmínek Propuštění zatčených úředních osob uvězněných po údajném pokusu o puč v roce 2021 | ||
Stav | Probíhá | ||
Výsledek | Atentát na Jovenela Moïseho Demise Ariela Henryho Válka gangů na Haiti | ||
Strany | |||
| |||
Lídři | |||
| |||
Ztráty:
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dne 7. července 2021 byl na Jovenela Moïseho spáchán úspěšný atentát, který údajně spáchala skupina 28 zahraničních žoldáků. Tři z nich byli zabiti a dvacet zatčeno. Ostatním se podařilo uniknout. Po smrti Moïseho se hlavou státu de facto stal premiér Ariel Henry.
V září 2022 se rozhořelo nové kolo protestů, tentokrát je vyvolala globální krize cen energií. Dalším faktorem bylo utvoření spojenectví gangů proti vládě, kterým se například podařilo ovládnout největší sklad paliv v zemi. Kvůli špatným podmínkám po již několikátém zemětřesení a pokračujícímu propadu životních podmínek na ostrově navíc vypukla epidemie cholery a obyvatelé zažívali akutní hlad. Rada bezpečnosti OSN současně schválila sankce na Jimmyho Chériziera, který je vůdcem jednoho z vlivných gangů. V roce 2022 Kanada uvalila sankce na tři bohaté podnikatele, kterými byli Gilbert Bigio, Reynold Deeb a Sherif Abdallah, kteří se měli podílet na masivním a systematickém porušování lidských práv na Haiti. Sankce Kanada uvalila i na vybrané politiky Haiti (např. bývalý prezident Michel Martelly nebo bývalý premiér Laurent Lamothe). Podle zprávy OSN z října 2023 měli nejméně Martelly a Deeb také vazby na gangy.
V březnu 2024 premiér Ariel Henry vycestoval z Haiti s cílem zajistit si podporu mezinárodní pomoci, zejména Keni, při potírání gangů. Při návratu mu ale nebylo dovoleno přistát na Haiti. Krize vedla k mimořádnému jednání Karibského společenství. Henry následně pod tlakem protestujících, gangů a mezinárodního společenství podal demisi s tím, že se v zemi následně chopila moci prozatímní vláda. Prezidentskou úlohu po něm v dubnu 2024 převzal Edgard Leblanc Fils, předseda Přechodné prezidentské rady.