Klimatická setrvačnost
rozšířená inherentní vlastnost klimatu, projevující se tím, že trvá značnou dobu, než zareaguje na změněné vstupy / From Wikipedia, the free encyclopedia
Klimatická setrvačnost nebo setrvačnost změny klimatu je jev, při kterém klimatický systém planety vykazuje odpor nebo pomalost odchýlit se od daného dynamického stavu. Může doprovázet stabilitu a další účinky zpětné vazby v komplexních systémech a zahrnuje setrvačnost vykazovanou fyzickými pohyby hmoty a výměnou energie. Tento termín je hovorový výraz používaný k zahrnutí a volnému popisu souboru interakcí, které rozšiřují časové rámce týkající se citlivosti klimatu. Setrvačnost je spojována s hnacími silami a reakcemi na změnu klimatu.
Zvyšující se emise uhlíku z fosilních paliv jsou primární setrvačnou hnací silou změn zemského klimatu v posledních desetiletích a liší se v závislosti na kolektivní socioekonomické setrvačnosti více než 8 miliard lidských obyvatel.[1][2] Mnoho systémových komponent vykazuje setrvačné odezvy na tento ovladač, známé také jako vnější působení. Rychlosti růstu globální povrchové teploty (GST) odolává zejména
- tepelná setrvačnost povrchu planety, především jejího oceánu[3][4] a
- setrvačné chování v rámci zpětné vazby uhlíkového cyklu.[5]
K další odolnosti přispěly různé další biogeochemické zpětné vazby. Energie uložená v oceánu po inerciálních reakcích v zásadě určuje krátkodobou nevratnou změnu známou jako klimatický závazek.[6]
Setrvačné reakce Země jsou důležité, protože poskytují rozmanitosti života na planetě a její lidské civilizaci další čas na adaptaci na přijatelnou míru planetárních změn. Změnám, kterým se nedá přizpůsobit, jako je ty, která doprovází některé body zvratu, se však lze vyhnout pouze včasným pochopením a zmírněním rizika takových nebezpečných výsledků.[7][8] Je tomu tak proto, že setrvačnost také oddaluje velké množství povrchového oteplování, pokud a dokud nebudou přijata opatření k rychlému snížení emisí.[9][10] Cílem integrovaného hodnotícího modelování, shrnutého například jako Scénáře socioekonomického vývoje (SSP), je prozkoumat rizika zemského systému, která doprovázejí velkou setrvačnost a nejistotu v trajektorii lidských hybatelů změn.[11]