János Kádár
maďarský komunistický politik / From Wikipedia, the free encyclopedia
János Kádár (26. května 1912, Rijeka – 6. července 1989, Budapešť) byl maďarský komunistický politik, generální tajemník Maďarské socialistické dělnické strany (MSZMP) a premiér Maďarské lidové republiky v letech 1956–1958 a 1961–1965. Jako šéf MSZMP byl faktickým vládcem Maďarska v letech 1956–1988.
Kádár János | |
---|---|
1. Generální tajemník MSZMP | |
Ve funkci: 7. listopadu 1956 – 22. května 1988 | |
Předchůdce | Ernő Gerő (MDP) |
Nástupce | Károly Grósz |
6. Premiér Maďarské lidové republiky | |
Ve funkci: 4. listopadu 1956 – 28. ledna 1958 | |
Předchůdce | Imre Nagy |
Nástupce | Ferenc Münnich |
8. Premiér Maďarské lidové republiky | |
Ve funkci: 13. září 1961 – 30. června 1965 | |
Předchůdce | Ferenc Münnich |
Nástupce | Kállai Gyula |
Stranická příslušnost | |
Členství | MKP, MDP, MSZMP |
Rodné jméno | Czermanik János József |
Narození | 26. května 1912 Rijeka, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 6. července 1989 Budapešť, MLR |
Místo pohřbení | Hřbitov Kerepesi |
Choť | Mária Tamáska |
Profese | politik a ekonom |
Ocenění | Hrdina Sovětského svazu (1964) Leninův řád (1972) Řád za zásluhy Polské republiky Řád královny ze Sáby Hvězda Indonéské republiky … více na Wikidatech |
Commons | János Kádár |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kádárovo působení bylo velmi kontroverzní. Na jedné straně se podílel na nástupu stalinistického Rákosiho režimu v Maďarsku po 2. světové válce, na přípravě vykonstruovaného procesu s László Rajkem v roce 1949 a především na potlačení Maďarského povstání v roce 1956, kdy kolaboroval se sovětským vedením a stal se jeho prostředníkem pro udržení Maďarska ve sféře vlivu Sovětského svazu. Nesl podstatnou část viny na následných represích vůči představitelům povstání včetně justiční vraždy Imreho Nagye. Na druhou stranu byl v letech 1951–1954 sám politickým vězněm Rákosiho režimu a po převzetí moci v roce 1956 se snažil od stalinismu distancovat, byť jeho metody při provádění represí proti vůdcům povstání z roku 1956 sám částečně používal. Od 60. let však jeho vládnutí skutečně přineslo jisté uvolnění společenské situace. V rámci zemí sovětského bloku bylo Maďarsko považováno za jeden z nejliberálnějších režimů. Kádár se snažil získat pro své vládnutí legitimitu skrze postupné zlepšování životních podmínek obyvatelstva, které však bylo vykoupeno velkým zahraničním zadlužením a v 80. letech přivedlo zemi k těžké ekonomické krizi. Jeho režim získal označení „gulášový socialismus“ a umožnil relativně hladký přechod k demokracii v letech 1988–1990.[1] V celonárodní anketě v roce 1999 byl Kádár zvolen třetím největším Maďarem všech dob (prvním mezi osobnostmi žijícími ve 20. století).[2]