Irák
stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie / From Wikipedia, the free encyclopedia
Irák, plným názvem Irácká republika (arabsky جمهورية العراق, Džumhúríjat al-Irák, kurdsky كؤماری عێراق, Kómárí Érák), je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie. Na jihu sousedí s Kuvajtem a Saúdskou Arábií, na západě s Jordánskem, na severozápadě se Sýrií, na severu s Tureckem a na východě s Íránem (provincie Kurdistán), na jihovýchodě je pak Perský záliv. Podle odhadů z roku 2021 žije v Iráku 43 533 592 obyvatel[2], z nichž většinu (75–80 %) tvoří Arabové a zbytek převážně Kurdové. Celkem 97 % obyvatel je muslimského vyznání, a to většinou šíitského. Hlavním a největším městem je Bagdád, úředními jazyky jsou arabština a kurdština.
Irácká republika جمهورية العِرَاق Džumhúríjat al-Irák | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Mawtini (موطني) | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Bagdád (بغداد) | ||
Rozloha | 438 317 km² (58. na světě) z toho 1,1 % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Cheekha Dar (3611 m n. m.) | ||
Časové pásmo | +3 | ||
Poloha | 33° s. š., 43° v. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 43,533,392 (35. na světě, 2021) | ||
Hustota zalidnění | 66 ob. / km² (121. na světě) | ||
HDI | ▲ 0,686 (střední) (131. na světě, 2021) | ||
Jazyk | arabština, kurdština, asyrština, turkmenština, turečtina, arménština | ||
Náboženství | ší'itský islám (60 %-65 %), sunnitský islám (32 %-37 %), křesťané a další (3 %) | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | parlamentní republika | ||
Vznik | 1. října 1919 (nezávislost na Osmanské říši) | ||
Prezident | Abdul Latif Rašíd | ||
Předseda vlády | Muhammad Šía Súdání | ||
Měna | irácký dinár (IQD) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 15 395[1] USD (76. na světě, 2015) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 368 IRQ IQ | ||
MPZ | IRQ | ||
Telefonní předvolba | +964 | ||
Národní TLD | .iq | ||
multimediální obsah na Commons |
V Evropě byl dříve Irák znám jako součást Mezopotámie. Tato oblast byla od 6. tisíciletí př. n. l. domovem několika úspěšných civilizací, např. Akkadské, Sumerské, Novoasyrské, Novobabylonské a Seleukovské říše, vládly jí také dynastie Arsakovců, Sásánovců a Abbásovců. Po ovládnutí muslimskými Araby v polovině 7. století bylo toto území součástí chalífátu za vlády volených chalífů a Umajjovců, ílchanátu, říše Safíovců a Afšárovců a Osmanské říše. Hranice moderního Iráku určila Společnost národů poté, co byla v roce 1920 Osmanská říše rozdělena Sèvreskou smlouvou. Oblast Iráku připadla Spojenému království jako mandátní území pod názvem Britský mandát Mezopotámie. V roce 1921 byla ustanovena monarchie a Irácké království získalo nezávislost na Spojeném království v roce 1932. V roce 1958 vznikla Irácká republika, která byla mezi lety 1968 a 2003 ovládána socialistickou stranou Baas, jejímž vůdcem a prezidentem země se v roce 1978 stal Saddám Husajn. Zahraniční politiku i vnitrostátní situaci výrazně ovlivnily irácko-íránská válka a válka v Zálivu. V roce 2003 do Iráku vnikla koalice vedená Spojenými státy a území začala okupovat. O rok později byla kontrola předána dočasné vládě, v roce 2005 byla přijata nová ústava a zvolena nová vláda. Poslední američtí vojáci zemi opustili 18. prosince 2011.[3]
Irák je parlamentní demokratická republika, jeho politika je ale silně zkorumpovaná a situace v zemi je kvůli působení ozbrojených skupin neklidná. Vládu vede premiér a zákonodárným orgánem je zatím jednokomorová Sněmovna reprezentantů. Na severovýchodě země existuje de facto autonomní oblast irácký Kurdistán, která je ale ekonomicky závislá na Bagdádu. Podle hrubého domácího produktu je irácká ekonomika 62. největší na světě.[4] Irák má jedny z největších zásob ropy na světě, které dosahují zhruba 115 miliard barelů.[5]