Ibn Chaldún
arabský učenec / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ibn Chaldún (27. května 1332, Tunis – 17. března 1406, Káhira) byl arabský učenec a veřejný činitel. Sám sebe považoval za historika, nicméně šíře jeho zájmů i jeho inovace na poli vědy umožňují považovat jej i za filosofa dějin (podle něj existují jisté zákonitosti, které jsou vypozorovatelné a podle kterých se dějiny řídí), za sociologa (jako jeden z prvních navrhl ustanovení nauky o společnosti na vědeckých základech), za filosofa (kritizoval tradiční arabskou filosofii, zvláště její novoplatónské prvky), muslimského teologa, historika a teoretika vědy atd.
Ibn Chaldún | |
---|---|
Narození | 27. května 1332 Tunis |
Úmrtí | 17. března 1406 (ve věku 73 let) Káhira |
Povolání | antropolog, historik, soudce, autor autobiografie, sociolog, ekonom, filozof, politik, spisovatel a básník |
Alma mater | Ez-Zitouna University |
Témata | ekonomie, sociologie, filozofie, antropologie a politik |
Významná díla | Book of Lessons |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ibn Chaldún se soustředil na výzkum člověka a lidské civilizace. Díval se netradičně a předvídavě na vznik a vývoj lidské civilizace, na genezi politické moci a na základní ekonomické aspekty společnosti.