Hubbleův vesmírný dalekohled
dalekohled na oběžné dráze Země / From Wikipedia, the free encyclopedia
Hubbleův vesmírný dalekohled (zkratka HST z Hubble Space Telescope, někdy také jen krátce Hubble) je dalekohled, který na oběžnou dráhu Země do výše 600 kilometrů vynesl v roce 1990 při letu STS-31 americký raketoplán Discovery. Současně obíhá Zemi ve výšce asi 569 km.[2] Dalekohled předává na Zemi obrazy vesmíru neovlivněné zemskou atmosférou. Jeho umístění mimo zemskou atmosféru umožňuje pořizovat velmi ostré snímky vesmírných těles. Od svého vypuštění se stal jedním z nejdůležitějších dalekohledů v historii astronomie a významně se zasloužil o prohloubení poznatků o vesmíru. Přispěl k mnohým klíčovým objevům, které pomohly astronomům lépe porozumět základním problémům astrofyziky. Velmi cenné jsou například snímky tzv. Hubbleových hlubokých polí (Hubble ultra deep fields) s nejvzdálenějšími objekty, které zatím lidstvo bylo schopno ve vesmíru pozorovat.
HST | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Jiné názvy | Hubble Space Telescope, HST | ||||||||
Pojmenováno po | Edwin Hubble | ||||||||
COSPAR | 1990-037B | ||||||||
Katalogové číslo | 20580 | ||||||||
Start | 24. dubna 1990 | ||||||||
Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko, Florida - USA, rampa LC-39B | ||||||||
Nosný systém | raketoplán Discovery, mise STS-31 | ||||||||
Umístění | Oběžná dráha Země | ||||||||
Zánik | Desetiletí od 2030 | ||||||||
Trvání mise | do cca 2013[1] | ||||||||
Provozovatel | NASA, ESA | ||||||||
Výrobce | Lockheed Martin Missiles and Space a PerkinElmer | ||||||||
Mateřské těleso | Země | ||||||||
Program | Velké observatoře | ||||||||
Hmotnost | 11 000 kg | ||||||||
Plocha | 4,525 m² a 0,075 4 m² | ||||||||
Délka | 13,25 m | ||||||||
Parametry dráhy | |||||||||
Apoapsida | 524,2 km | ||||||||
Periapsida | 520,1 km | ||||||||
Sklon dráhy | 28,468° | ||||||||
Doba oběhu | 95,07 min | ||||||||
Excentricita dráhy | 0,000 296 8 | ||||||||
Velká poloosa dráhy | 6 900,3 km | ||||||||
| |||||||||
Teleskop | |||||||||
Typ dalekohledu | reflektor | ||||||||
Průměr | 2,4 m | ||||||||
Sběrná oblast | zhruba 4,3 m2 | ||||||||
Ohnisková vzdálenost | 57,6 m | ||||||||
Přístroje | |||||||||
Nese přístroje | Wide Field and Planetary Camera, Goddard High Resolution Spectrograph, High Speed Photometer, Faint Object Camera, Faint Object Spectrograph, Fine Guidance Sensor, Wide Field and Planetary Camera 2, Corrective Optics Space Telescope Axial Replacement, Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer, Space Telescope Imaging Spectrograph, Advanced Camera for Surveys, Wide Field Camera 3 a Cosmic Origins Spectrograph | ||||||||
| |||||||||
Oficiální web | hubble.nasa.gov | ||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hubbleův vesmírný teleskop je součástí série Velkých kosmických observatoří, programu výzkumu vesmíru amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Dalšími observatořemi jsou Comptonova gama observatoř (Compton Gamma Ray Observatory), rentgenový teleskop Chandra (Chandra X-ray Observatory) a Spitzerův vesmírný dalekohled (Spitzer Space Telescope). Další vesmírný dalekohled nespadající do programu Velkých kosmických observatoří je Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), který byl vypuštěn v roce 2021 a který bude určen pro zkoumání vesmíru v infračervené oblasti spektra.[3]
Další budoucnost dalekohledu je již několik let předmětem diskuse odborníků. Poslední servisní mise byla nejprve po havárii raketoplánu Columbia zcela zrušena, ale na nátlak vědecké komunity, zejména astronomů, ji NASA počátkem roku 2006 předběžně znovu zařadila do plánu letů raketoplánů a to na rok 2008. Z technických důvodů byl však termín startu mise STS-125 odsunut na květen 2009. S další servisní misí se již nepočítá.[1][4]
Pokud by bylo k servisní misi nedošlo, postupně by selhaly stabilizační setrvačníky a fotovoltaické články a do konce desetiletí by dalekohled přestal pracovat. Ve vzdálenější budoucnosti by pak zanikl v hustých vrstvách zemské atmosféry.