Hornoslezská povstání
Polská povstání v Horním Slezsku / From Wikipedia, the free encyclopedia
Hornoslezská povstání (německy Aufstände in Oberschlesien, polsky Powstania śląskie) je označení tři ozbrojených střetů, které se odehrály v letech 1919–1921 v části Horního Slezska mezi propolskými povstalci a příslušníky německých paramilitantních jednotek podporovaných státními orgány Výmarské republiky.
Hornoslezská povstání | |||
---|---|---|---|
konflikt: důsledky první světové války | |||
Skupina propolských povstalců | |||
Trvání | 15. – 24. srpna 1919 18. – 25. srpna 1920 2. května – 5. července 1921 | ||
Místo | Horní Slezsko | ||
Výsledek | změna rozhodnutí západních spojenců ohledně průběhu německo-polské hranice | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
První (srpen 1919) a druhé (srpen 1920) povstání proběhlo v období příprav na plebiscit, který měl na základě Versailleské mírové smlouvy rozhodnout o státní příslušnosti Horního Slezska, zatímco třetí povstání (květen – červenec 1921) vypuklo již po provedeném plebiscitu v reakci na neshody v Mezispojenecké vládní a plebiscitní komisi a neuspokojivý pro Poláky britsko-italský návrh na rozdělení sporné oblasti. Ve výsledku došlo k vypracování Radou Společnosti národů nového kompromisního řešení německo-polské hranice s platností od roku 1922, které však moc neodpovídalo výsledkům plebiscitu.
Povstání patří mezi zlomové okamžiky moderních slezských dějin a jsou dodnes předmětem mnoha kontroverzí. Jejich protikladná hodnocení zapadají do širšího kontextu sporu o slezskou identitu a vztah Horního Slezska k Polsku.