Hanča
From Wikipedia, the free encyclopedia
Hanča, též handža, (znaky: 漢字, hangul: 한자, foneticky /한짜/, /han.tɕa/) je korejský název pro Starověké východoasijské znaky. Přesněji řečeno, jsou to ty Starověké východoasijské znaky, které byly včleněny do korejského jazyka, přičemž původní „Starověké východoasijské znaky“ výslovnost se přizpůsobila korejskému fonologickému systému.
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Stručná fakta Typ, Mluvené jazyky ...
Hanča | |
---|---|
Typ | Logografické písmo |
Mluvené jazyky | Korejština |
Předchůdce |
Starověké východoasijské znaky
|
Sestry | Chữ nôm, Zjednodušené starověké východoasijské znaky |
ISO 15924 | Hani |
Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode. |
Zavřít
Stručná fakta Historie písma ...
Historie písma |
---|
Egyptské hieroglyfy 32. stol. př. n. l.
|
Sumerské hieroglyfy 34. stol. př. n. l.?
|
Věštebné kosti 5. tis. př. n. l.?
|
Mezoamerická písma doba různá |
Zavřít