Genocida Srbů v Nezávislém státě Chorvatsko
From Wikipedia, the free encyclopedia
Genocida Srbů v Nezávislém státě Chorvatsko (srbochorvatsky Genocida nad Srbima u Nezavisnoj Državi Hrvatskoj / Геноцид над Србима у Независноксксј Држравия) byla systematická perzekuce Srbů páchaná během druhé světové války fašistickým ustašovským režimem v loutkovém státě nacistického Německa, známém jako Nezávislý stát Chorvatsko (srbochorvatsky Nezavisna Država Hrvatska, NDH), mezi lety 1941 a 1945. K provádění docházelo prostřednictvím poprav v táborech smrti, stejně jako prostřednictvím masových vražd, etnických čistek, deportací, nucených konverzí a válečného znásilňování. Tato genocida byla prováděna současně s holocaustem v NDH a také s genocidou Romů, a to kombinací nacistické rasové politiky s konečným cílem vytvořit etnicky čisté Velké Chorvatsko.
Genocida Srbů v Nezávislém státě Chorvatsko | |
---|---|
Ustašovci s civilními vězni po kozarské ofenzívě | |
Cíl | Srbové (převážně Srbové z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny) |
Mrtví lidé | Některé odhady: |
Výsledek | Genocida, etnické čistky, masakry, deportace, nucené konverze atd. |
Důsledky |
|
Datum | 1941–1945 |
Místo | Nezávislý stát Chorvatsko (Osou okupovaná Jugoslávie) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ideový základ ustašovského hnutí sahá až do 19. století. Několik chorvatských nacionalistů a intelektuálů založilo teorie o Srbech jako o podřadné rase. Dědictví první světové války a také odpor skupiny nacionalistů ke sjednocení do společného státu Jihoslovanů ovlivnily etnické napětí v nově vzniklém Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Království Jugoslávie). Diktatura ze 6. ledna 1929 a pozdější protichorvatská politika jugoslávské vlády ovládané Srby ve 20. a 30. letech 20. století podpořily vzestup nacionalistických a krajně pravicových hnutí. To vyvrcholilo vzestupem Ustašovců, ultranacionalistické, teroristické organizace, kterou založil Ante Pavelić. Hnutí finančně a ideologicky podporoval Benito Mussolini a podílelo se také na atentátu na krále Alexandra I.
Po invazi Osy do Jugoslávie v dubnu 1941 byl založen německý loutkový stát známý jako Nezávislý stát Chorvatsko (NDH), zahrnující většinu dnešního Chorvatska a Bosny a Hercegoviny, jakož i části dnešního Srbska a Slovinska, ovládaný Ustašovci. Cílem Ustašovců bylo vytvořit etnicky homogenní Velké Chorvatsko odstraněním všech neChorvatů a hlavním cílem byli Srbové. Dalšími cíli eliminace byli také Židé, Romové a političtí disidenti. Byly páchány rozsáhlé masakry a vznikly koncentrační tábory, z nichž největší byl Jasenovac, který byl proslulý vysokou úmrtností a barbarskými praktikami, které se v něm odehrávaly. Kromě toho bylo NDH jediným loutkovým státem Osy, který zřídil koncentrační tábory speciálně pro děti. Režim systematicky zavraždil přibližně 200 000 až 500 000 Srbů. 300 000 Srbů bylo dále vyhnáno a nejméně 200 000 dalších Srbů bylo násilně konvertováno, většina z nich po válce dekonvertovala. V poměru k počtu obyvatel byla NDH jedním z nejsmrtelnějších evropských režimů.
Mile Budak a další vysocí představitelé NDH byli komunistickými úřady souzeni a odsouzeni za válečné zločiny. Velitelé koncentračních táborů jako Ljubo Miloš a Miroslav Filipović byli zajati a popraveni, zatímco Aloysius Stepinac byl shledán vinným z nucených konverzí. Mnoho dalších uprchlo, včetně nejvyššího vůdce Ante Paveliće, nejvíce do Latinské Ameriky. Genocida nebyla po válce řádně prozkoumána, protože poválečná jugoslávská vláda nepodporovala nezávislé učence z obavy, že etnické napětí destabilizuje nový komunistický režim. V současné době si Srbsko 22. dubna připomíná státní svátek věnovaný obětem genocidy a fašismu, zatímco Chorvatsko pořádá oficiální vzpomínku na památníku Jasenovac.