Francouzština (dříve též nazývaná franština[p 1]) je románský jazyk, je státním jazykem např. ve Francii, Belgii, Švýcarsku, Kanadě a v některých afrických zemích.
Stručná fakta Francouzština Français, Rozšíření ...
Francouzština Français |
---|
|
Mapa rozšíření jazyka |
Rozšíření | Francie, Alžírsko, Belgie, Benin, Burkina Faso, Burundi, Čad, Demokratická republika Kongo, Džibutsko, Francouzská Guyana, Francouzská Polynésie, Gabon, Gambie, Guadeloupe, Guinea, Haiti, Itálie, Kambodža, Kamerun, Kanada, Komory, Kongo, Laos, Libanon, Lucembursko, Madagaskar, Mali, Martinik, Mauricius, Mayotte, Monako, Niger, Nová Kaledonie, Pobřeží slonoviny, Réunion, Rovníková Guinea, Rwanda, Saint Pierre a Miquelon, Senegal, Seychely, Středoafrická republika, Švýcarsko, Togo, Tunisko, Vanuatu, Vietnam, Wallis a Futuna |
---|
Počet mluvčích |
- 115 milionů rodilých mluvčích
- 300 milionů uživatelů
|
---|
Klasifikace |
|
---|
Písmo | Latinka |
---|
Postavení |
---|
Regulátor |
|
---|
Úřední jazyk | státní –
Francie, Andorra, Belgie, Benin, Burkina Faso, Burundi, Čad, Demokratická republika Kongo, Džibutsko, Francouzská Guyana, Francouzská Polynésie, Gabon, Guadeloupe, Guinea, Haiti, Kamerun, Kanada, Komory, Kongo, Libanon, Lucembursko, Madagaskar, Mali, Martinik, Mauricius, Mayotte, Monako, Niger, Nová Kaledonie, Pobřeží slonoviny, Réunion, Rovníková Guinea, Rwanda, Saint Pierre a Miquelon, Senegal, Seychely, Středoafrická republika, Švýcarsko, Togo, Vanuatu, Wallis a Futuna
regionální –
Gambie, Údolí Aosty (Itálie), Normanské ostrovy (Spojené království) |
---|
Kódy |
---|
ISO 639-1 | fr |
---|
ISO 639-2 | fre (B) fra (T) |
---|
ISO 639-3 | fra |
---|
Ethnologue | FRA |
---|
Wikipedie |
---|
fr.wikipedia.org |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Francouzština jako samostatný jazyk se formovala přibližně v 6.–8. století ve franské říši, kde se v bývalé římské provincii Galie užívala vulgární latina (galorománština) ovlivňovaná germánskými jazyky Franků a dalších kmenů. Starofrancouzština se užívala v severní části bývalé Galie a označovala se také jako langue d'oïl, pro odlišení od jižní okcitánštiny (langue d'oc). Za nejstarší doklad francouzštiny je obvykle považována štrasburská přísaha Karla Holého z roku 842. Koncem středověku se francouzština prosadila jako oficiální jazyk království a v novověku se vyvinula klasická literární francouzština. Po francouzské revoluci začala být francouzština prosazována jako nástroj národního sjednocení země, kde se mluvilo množstvím místních jazyků a dialektů, tzv. „patois“.