Výkonná moc
složka státní moci mající autoritu a zodpovědnost týkající se státní správy / From Wikipedia, the free encyclopedia
Moc výkonná neboli exekutiva, je jednou ze tří složek dělby moci. Spolu s mocí zákonodárnou a s mocí soudní tvoří systém tří složek moci ve státě, které jsou vzájemně odděleny za účelem snížení rizika jejího zneužití. Soubor činností výkonné moci lze charakterizovat jako to, co nespadá do zákonodárné moci ani do moci soudní. Jde o velmi široké spektrum činností, ale obecně se dá říct, že je výkonná moc pověřena každodenním řízením státu, tedy státní správou. Jde o funkčně a personálně nejobsáhlejší a také fakticky nejmocnější složku moci, která pracuje nepřetržitě.
Moc výkonnou lze dělit na dvě hlavní části, na politickou a byrokratickou část. Politická část je reprezentována nejvyššími ústavními orgány výkonné moci, tedy vládou a hlavou státu. Je závislá na výsledcích voleb a její složení se tedy pravidelně obměňuje. Byrokratická část, jinak také správní, tvoří profesionální aparát. Tvoří ji úředníci s odpovídajícím vzděláním a jde o placenou státní službu.[1]
Politická složka výkonné moci má za úkol reprezentovat stát dovnitř i navenek a stanovovat jak vnitřní tak zahraniční politiku. Toho dosahuje pomocí ústavních a politických aktů hlavy státu a vlády, které jsou činěny nezávisle a jsou předkládány zákonodárnému sboru. Mezi tyto akty můžeme zařadit programová prohlášení, přípravu a předkládání legislativních návrhů, návrhy státního rozpočtu, jmenování vysokých státních úředníků, vrchní velení ozbrojeným silám nebo diplomatické akty a sjednávání mezinárodních smluv.[2]
Byrokratická složka výkonné moci je strukturována hierarchicky. Orgány se neřídí pouze právem, ale i vnitřními předpisy a jsou většinou vrcholně řízeny vládou a vedením ministerstev. Mezi funkce byrokratické složky patří vydávání prováděcích a podzákonných předpisů, rozhodování případů konkrétními individuálními akty z úřední povinnosti a kontrola dodržování právních předpisů
V parlamentním formách vlády se nejčastěji nachází dualismus výkonné moci. To znamená, že moc výkonná je rozdělena mezi hlavu státu a vládu, která je odpovědná parlamentu. Můžeme se ale také setkat s monismem výkonné moci. Monismus výkonné moci znamená, že na vrcholu soustavy moci se nachází jen jediný orgán, jako například ve Švýcarsku nebo v USA. [3]
Výkonná moc náleží
- hlavě státu
- vládě
- ministerstvům a jiným správním úřadům
- bezpečnostním sborům, ozbrojeným sílám a zpravodajským službám
- zastupitelským úřadům v zahraničí, státnímu zastupitelství
- subjektům odlišným od státu, které jsou pověřené státem (územní samospráva)