Eliška Junková
česká automobilová závodnice / From Wikipedia, the free encyclopedia
Eliška Junková-Khásová, narozená jako Alžběta Pospíšilová, (16. listopadu 1900 Olomouc[1] – 5. ledna 1994 Praha) byla česká automobilová závodnice. Závodila na vozech Bugatti, a to nejprve jako spolujezdkyně svého manžela Čeňka Junka a posléze sama. Ve 20. letech 20. století byla nejrychlejší ženou světa a jako jediná žena v historii Grand Prix se dokázala vyrovnat nejlepším jezdcům této soutěže.[2] Jejím největším úspěchem bylo páté místo z její samostatné éry v závodě Targa Florio, kterého dosáhla v roce 1928. Vedle toho vyhrála i několik dalších závodů (Lochotín – Třemošná či závod do vrchu Klausenpassu). Mezinárodní závod Zbraslav – Jíloviště vyhrála v roce 1926 v absolutní klasifikaci a stala se tak první ženou na světě, které se to povedlo. Svou závodnickou kariéru ukončila roku 1928 v reakci na smrt manžela a dále se věnovala organizační práci v motoristickém sportu (podílela se například na přípravách výstavby brněnského Masarykova okruhu).[3] V 60. letech 20. století psala motoristické sloupky do časopisu Za volantem a v roce 1972 vydala v nakladatelství Olympia knihu Má vzpomínka je Bugatti.[4][5][6] Za své úspěchy získala ocenění Zasloužilá mistryně sportu.[7] V roce 2019 jí prezident Miloš Zeman in memoriam udělil medaili Za zásluhy.
Eliška Junková | |
---|---|
Rodné jméno | Alžběta Pospíšilová |
Narození | 16. listopadu 1900 Olomouc Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 5. ledna 1994 (ve věku 93 let) Praha Česko Česko |
Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
Povolání | automobilová závodnice a autorka memoárů |
Ocenění | Cena města Olomouce (2005) Čestné občanství Prahy 1 (2016) medaile Za zásluhy (2019) |
Choť | Čeněk Junek (1922–1928) Ladislav Khás (1947–1976) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |