Dubrovník
město v Chorvatsku / From Wikipedia, the free encyclopedia
Dubrovník [ˈdǔ.bro̞ːʋ.nik]IPA (chorvatsky Dubrovnik, latinsky a italsky Ragusa) je chorvatské přístavní město, které se nachází na jihu Dalmácie. V roce 2011 žilo v Dubrovníku 28 434 obyvatel, v celé opčině pak 42 615 obyvatel, v roce 2001 zde dle chorvatského sčítání lidu žilo 43 770 lidí[2] a v roce 1991 to bylo 49 728 obyvatel.[3] Absolutní většinu obyvatel tvoří z 88,39 % Chorvati. Je jedním z nejvýznamnějších turistických center jaderského pobřeží i Chorvatska. Bývá také označován jako „perla Jadranu“.[4]
Dubrovník Dubrovnik | |
---|---|
Dubrovník | |
Poloha | |
Souřadnice | 42°38′25″ s. š., 18°6′30″ v. d. |
Nadmořská výška | 3 m n. m. |
Stát | Chorvatsko Chorvatsko |
Župa | Dubrovnicko-neretvanská |
Dubrovnik | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 142,6 km² |
Počet obyvatel | 41 562 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 291,5 obyv./km² |
Etnické složení | Chorvati – 88,39 % (2001) |
Světové dědictví UNESCO | |
Název lokality | staré město Dubrovníku |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | i, iii, iv |
Odkaz | 95 (anglicky) |
Zařazení | 1979 (3. zasedání) |
Správa | |
Starosta | Dubravka Šuica |
Vznik | 7. století |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | {+385} 020 |
PSČ | 20000 |
Označení vozidel | DU |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Město Dubrovník vždy prosperovalo z námořního obchodu. Ve středověku bylo centrem Dubrovnické republiky, námořní republiky, která konkurovala podobným státním útvarům na jaderském pobřeží.
Dubrovník s okolím (téměř celá Dubrovnicko-neretvanská župa) je exklávou Chorvatska (jakož i Evropské unie), která je od zbytku území Chorvatska oddělena krátkým úsekem pobřeží patřícím Bosně a Hercegovině (s letoviskem Neum).
Patronem města je svatý Blažej.[5]