Dregoviči
From Wikipedia, the free encyclopedia
Dregoviči byl jeden z východoslovanských kmenů nebo spíše kmenových svazů, které se usadily na západě Východoevropské roviny, v dnešním Bělorusku během 8. a 9. století. Dregoviči se poprvé uvádějí v staroruské Povesti vremennych let (čes. Pověst o dávných dobách), známé též jako Nestorova kronika. Jejich nejdůležitějším centrem byl Turov (poprvé zmiňován v souvislosti s rokem 980). Jimi obývané území bylo ohraničeno na východě řekou Dněpr a na jihu překročili řeku Pripeť až přibližně k dnešní ukrajinsko-běloruské hranici. Dále hranici tvořily na západě západoběloruské močály, na severozápadě řeka Němen a na severu přibližně města Lahojsk a Borisov (severně od Minsku).
Dregoviči
| |||||
Geografie
| |||||
žádné | |||||
Obyvatelstvo | |||||
Státní útvar | |||||
kmenová konfederace | |||||
Státní útvary a území | |||||
|
Sousedy Dregovičů byli převážně slovanské kmeny (ze severu, východu a jihu). Ze západu a severozápadu pak sousedili s baltským etnikem. Na severu od Dregovičů ležel kmenový svaz Krivičů, na východě je Dněpr odděloval od Radimičů, na jihovýchodě byli (východní) Polané a na jihu seděli Drevljané a poněkud západněji od Drevljanů Volyňané. Na západ od Dregovičů ležel baltský kmen Jatvingů a severozápadně na pravém břehu Němenu Litvané.
Pojem „Dregoviči“ se v pramenech naposledy vyskytl v souvislosti s rokem 1149 (srov. jejich sousedy Kriviči do r. 1162, Radimiči do r. 1169).