Datová hranice
mezinárodní dohodou stanovená hranice, při jejímž překročení je třeba změnit datum / From Wikipedia, the free encyclopedia
Datová hranice (datová čára) je mezinárodní dohodou stanovená hranice, při jejímž překročení se mění datum.
Prochází přibližně poledníkem 180 stup. zeměpisné délky. Je navržena tak, aby procházela co nejdále od lidské civilizace. Vyhýbá se kontinentům a ostrovům, nejblíže pevné zemi (mimo Antarktidu) prochází mezi Diomédovými ostrovy v Beringově průlivu.
Při překročení datové hranice je potřeba upravit datum tak, aby na východ od datové hranice bylo o den méně než na západ od ní.
Např. Pokud jste na východ od datové hranice a víte, že je úterý 16.00 hod., po překročení datové hranice bude rázem středa, ale čas 16.00 hod. zůstává.[pozn. 1]
Pokud by neexistovala mezinárodní datová hranice, cestovatelům, kteří objedou celou Zemi západním směrem, by po návratu scházel na kalendáři jeden den. Poprvé se to stalo posádce Magellanovy výpravy. Těm, kteří by objeli Zemi východním směrem, by zase jeden den přebýval. To se stalo Phileasovi Foggovi ve slavné knize Julese Verna „Cesta kolem světa za osmdesát dní“. Dalším románem vztahujícím se k tomuto tématu je Ostrov včerejšího dne od Umberta Eca.
Datová hranice tedy řeší výše popsané těžkosti, na druhé straně přináší různé paradoxy. Například pasažér na dlouhé cestě z Asie do USA přistává na cílovém letišti ve Spojených státech o několik hodin dříve, než odstartoval ze svého domovského letiště.