Džammú a Kašmír
indický svazový stát / From Wikipedia, the free encyclopedia
Džammú a Kašmír (anglicky Jammu and Kashmir; hindsky जम्मू और कश्मीर, Jammū aur Kašmīr; urdsky جموں و کشمیر, Jammūn ō Kašmīr; kašmírsky جۆم تہٕ کٔشیٖر, Jom tụ Kạšīr) je od odebrání autonomie v roce 2019 svazovým teritoriem Indie. Indie za součást svého území považuje celé území bývalého knížecího státu Kašmír, který zde existoval do roku 1947, fakticky však kontroluje jen necelou polovinu jeho rozlohy. Zbytek je rozdělen mezi Pákistán a v menší míře Čínu. Indií nárokované území sousedí na severu s afghánským Váchánem, na východě s čínskými autonomními oblastmi Ujgursko a Tibet, na jihu s indickými státy Himáčalpradéš a Paňdžáb a na západě s pákistánskými provinciemi Paňdžáb a Chajbar Paštúnchwá.
Džammú a Kašmír جموں و کشمیر جۆم تہٕ کٔشیٖر | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Šrínagar (léto) a Džammú (zima) |
Souřadnice | 34°30′ s. š., 76° v. d. |
Rozloha | 42 241 km² |
Nejvyšší bod | Nun Kun (7135 m n. m.) |
Časové pásmo | +5:30 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 12 258 433 (2011) |
Hustota zalidnění | Šablona {{Zastaralý parametr infoboxu}} prohlašuje parametr "hustota" (nyní s hodnotou "290") šablony "Infobox - region" za zastaralý!290 obyv./km² |
Jazyk | urdština, hindština, angličtina |
Náboženství | islám, hinduismus, buddhismus |
Správa regionu | |
Stát | Indie Indie |
Nadřazený celek | Indie |
Druh celku | svazové teritorium |
Podřízené celky | okresy (اضلاع, districts) |
Vznik | 2019 |
Zánik | 30. října 2019 |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | IN-JK |
Oficiální web | jk |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Indická vláda považuje celé území za součást Indie, a to včetně území spravovaného Pákistánem, kterému říká „Pákistánem okupovaný Kašmír“. Na druhé straně Pákistán neuznává indickou svrchovanost ani nad územím, které je momentálně pod indickou kontrolou, a nazývá ho „Okupovaný Kašmír“, zatímco území pod jeho kontrolou se jmenuje Ázád Kašmír (Azad Kashmir, česky Svobodný Kašmír). Pákistán nenárokuje Kašmír přímo jako součást svého území, nýbrž prohlašuje, že o osudu Kašmíru by měli svobodně rozhodnout jeho obyvatelé. Ázád Kašmír požívá v rámci Pákistánu jisté autonomie, o skutečné nezávislosti lze však těžko mluvit a žádný jiný stát na světě Ázád Kašmír jako nezávislý neuznává. Pákistán navíc nepovažuje (na rozdíl od Indie) za součást Kašmíru oblast Gilgit-Baltistán (dříve Northern Areas) včetně strategické Karákoramské dálnice, spojující Pákistán s Čínou. Tato území byla začleněna do Pákistánu (byť si udržují zvláštní status) a proklamace o svobodě Kašmíru se na ně nevztahuje; jejich rozloha přitom mnohonásobně převyšuje rozlohu Ázád Kašmíru.
Čína spravuje nevelké hornaté území Aksai Čin, kudy vede strategická silnice z Ujgurska do Tibetu. Formálně ho převzala na základě dohody s Pákistánem, avšak Indie namítá, že Pákistánu území nepatřilo a neměl právo s ním nakládat. Obě země o toto území v roce 1962 vedly krátkou válku. Dále spravuje část historického Kašmíru v rámci autonomní oblasti Ujgursko.
Indická vláda zakazuje jakékoli publikace, které popisují či zobrazují Indií nárokované území Kašmíru jako sporné území nebo dokonce jako součást Pákistánu či Číny. To například vedlo v roce 1998 k zákazu distribuce CD-ROM Encyclopædia Britannica v Indii.[1]
Území, které zůstává v indických rukách, se skládá ze tří nestejných částí: okolí Džammú, údolí Kašmír a Ladak na východě. Obyvatelé Kašmíru jsou převážně muslimové, jen v Ladaku převládá buddhismus. Toto bývalé samostatné království, přezdívané též Malý Tibet, zůstává stranou kašmírského konfliktu a i dnes láká turisty. Obyvatelstvo hovoří vlastním jazykem, ladákštinou, která je příbuzná tibetštině. K 31. říjnu 2019 byl stát Džammú a Kašmír zrušen a jeho území bylo rozděleno na dvě nová svazová teritoria Džammú a Kašmír a Ladak.