Dějiny Vatikánu
dějiny / From Wikipedia, the free encyclopedia
Název Vatikán se pro část Říma na pravém břehu Tibery používá již od doby Římské říše. Je odvozen z pomístního jména pahorku Vaticanus Mons, které velmi pravděpodobně pochází ze starolatinského vates (věštec) a doslova znamená Pahorek věštců. Odkazuje do dob starověkého Říma, kdy zde stávala věštírna.[1]
Bažinatá oblast pod pahorkem, která byla pravidelně postihována záplavami, se označovala jako Vatikánské pole (latinsky Campus Vaticanus nebo Ager Vaticanus).[2] Oba názvy zmiňuje Cicero v 1. století př. n. l.[3][4]
Vatikánské pole se rozkládalo se v těsném sousedství starověkého Říma, ale ještě v dobách pozdního císařství zůstávalo vně Aurelianových hradeb.[2] Jednalo se o území na hranici s mocným etruským městem Veje, které bylo Římany ovládnuto až v roce 396 př. n. l. Proto se území také označovalo jako vejský, případně etruský břeh (Ripa Veientana nebo Ripa Etrusca).[5] Etruskové zde ovšem již nesídlili a šlo spíše o nadávku svého druhu, neboť oblast byla vnímána jako nezdravá, nebezpečná a zlověstná.[6] Tuto špatnou pověst zaznamenal například Tacitus v roce 69, když popisoval osud severní armády, jež dorazila do Říma, aby instalovala císaře Vitellia: „Velká část armády se utábořila v nezdravých okresech Vatikánu, což mělo za následek mnoho úmrtí mezi běžnými vojáky. Neschopnost Galů a Germánů snášet teplé počasí vedla k tomu, že dychtivě pili z místního potoka, a stali se snadnou kořistí nemoci“.[7]
Na vatikánském pahorku byly nejdříve vybudovány vily patriciů a později dokonce i amfiteátr a zahrady sloužící k potěšení a zábavě římského obyvatelstva (ve zmíněném amfiteátru se nejčastěji mučili a vraždili křesťané). Nejprve byly na pahorku pouze zahrady, avšak v roce 40 po Kristu zde Caligula započal stavbu cirku, kterou však dokončil až císař Nero. V této době sem byly přivezeny egyptské obelisky, které se dnes nachází ve středu náměstí sv. Petra. Území Vatikánu po většinu času patřila papežům. Až v roce 324 n. l. zde vybudoval císař Konstantin baziliku, na jejichž základech byl v 16. století vybudován chrám sv. Petra[8] a Vatikán začal psát svou křesťanskou historii.[9]