Cyril a Metoděj
slovanští věrozvěstové / From Wikipedia, the free encyclopedia
Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj (označováni někdy jako soluňští bratři, apoštolové Slovanů či slovanští věrozvěstové) byli křesťanští misionáři, kněží, mniši a bratři ze Soluně, kteří v rámci své misie na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, pro který Konstantin vytvořil také písmo nazývané hlaholice. V roce 1981 je papež sv. Jan Pavel II. prohlásil spolupatrony Evropy.[p 1] Jsou také hlavními patrony Moravy. V Česku a na Slovensku se slaví svátek Cyrila a Metoděje 5. července.
Svatí Cyril a Metoděj | |
---|---|
Svatí Cyril a Metoděj držící cyrilici, nástěnná malba bulharského ikonopisce Z. Zografa z roku 1848 – Trojanský klášter. | |
apoštolové, apoštolům rovní | |
Narození | Cyril – 826 nebo 827 Metoděj – 815 Soluň, Byzantská říše |
Úmrtí | Cyril – 14. února 869 Řím Metoděj 6. dubna 885 Velehrad, Velkomoravská říše |
Svátek | 11.[1] a 24. května (pravoslavná církev) 14. února (současný římskokatolický kalendář) 5. července (římskokatolický kalendář 1880–1886) 7. července (římskokatolický kalendář 1887–1969) 5. července (Česká republika a Slovensko) |
Uctíván církvemi | katolická církev východní pravoslavná církev anglikánský svaz církví[2] luteránství |
Významné zasvěcené kostely | bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje na Velehradě |
Atributy | bratři při společném vyobrazeni drží kostel či ikonu Posledního soudu Cyril je často zobrazován v mnišském hábitu, Metoděj je jako biskup vyobrazen s omoforem. |
Patronem | Bulharsko Severní Makedonie Česká republika Slovensko Podněstří Srbsko Arcidiecéze lublaňská Torontský řeckokatolický exarchát[3] Eparchie košická[4] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatý Konstantin (zvaný Filozof) (řecky Κωνσταντίνος, Konstantinos) (827, Soluň – 14. února 869, Řím) byl mladší než Metoděj. Patřil k nejvýznamnějším učencům své doby, byl vynikajícím teologem, řečníkem a polyglotem. Působil jako profesor filosofie v Konstantinopoli a úspěšně vedl několik zahraničních nábožensko-politických misí a mnoho teologických disputací. Několik let žil v klášteře společně se svým bratrem. V tomto období začala jejich společná činnost. Mnichem se stal až krátce před svou smrtí v Římě, kde vstoupil do kláštera a přijal řeholní jméno Cyril (místo jména Konstantin) (řecky Κύριλλος, Kyrillos; latinsky Cyrillus), které se stalo v průběhu staletí známějším.
Svatý Metoděj (řecky Μεθόδιος, Methodios; latinsky Methodius) (813, Soluň – 6. dubna 885, Velkomoravská říše) byl starším bratrem Konstantina. V mládí pracoval jako byzantský státní úředník. Během společného pobytu v klášteře s Konstantinem se stal patrně jeho nejbližším spolupracovníkem, se kterým se pak účastnil zahraničních cest ve službách Byzance. Po Konstantinově smrti se ujal vedení velkomoravské misie a završil jejich společné dílo, které hájil až do své smrti. Jedním z jeho největších úspěchů bylo zřízení moravsko-panonské arcidiecéze, v niž se stal prvním arcibiskupem.
Celý středověk byli oba bratři považováni za biskupy, nyní nad jejich biskupskou hodností nepanuje shoda.[5][6] Až do poloviny 19. století byli svatí Cyril a Metoděj běžně označováni staročeskými jmény Crha a Strachota. Jméno Crha vzniklo z Cyrila a Strachota špatným překladem z řeckého Methodios, které bylo mylně přikloněno k latinskému metus („strach“) a přeloženo.[7]