Chimérismus
From Wikipedia, the free encyclopedia
Chimérismus je stav, kdy se v jednom těle vyskytují dvě buněčné populace, každá od jiného jedince.[1] Tyto populace se liší geneticky či dokonce pohlavím. Takový jedinec se nazývá chiméra. V těchto případech je porušeno jinak železné pravidlo, že celé tělo živočichů se vyvíjí z jedné buňky (zygoty).
Význam chimérismu je objevován až v poslední době. Vyjma siamských dvojčat se při jeho vzniku uplatňují i další jevy. Dokonce i u člověka jsou popisovány případy, kdy je lidské tělo chimérou dvou embryí (dvojčat), které spolu sdílely dělohu a následně splynuly. Tato „dvojčata“, z nichž jedno se nenarodilo, přitom vůbec nemusí být jednovaječná a dokonce mohou mít různé otce. Jindy může být zdrojem cizích buněk zásah člověka (transplantace či krevní transfúze) nebo infekční rakovina.[2]
Speciálním případem je mikrochimérismus, který vzniká nejčastěji kolonizací těla matky buňkami dítěte (nebo naopak).