Byzantsko-osmanské války
From Wikipedia, the free encyclopedia
Byzantsko-osmanské války byla série válečných konfliktů mezi Osmanskými Turky a Byzantskou říší, která vedla k pádu Byzantské říše a nástupu Osmanské říše.
Byzantsko-osmanské války | |||
---|---|---|---|
konflikt: Expanze Osmanské říše na Balkán | |||
Koláž Byzantsko-osmanských válek | |||
Trvání | 1265–1479 | ||
Místo | Malá Asie, Balkán | ||
Výsledek | vítězství Osmanských Turků[1]
| ||
Změny území | Osmanská říše obsazuje poslední zbytky byzantského území a Konstantinopol se stává jejím hlavním městem. | ||
Strany | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Po ztrátě Konstantinopole roku 1204 byla Byzantská říše rozdělena a v chaosu. Využívaje situace Rúmský sultanát obsadil území západní Malé Asie, dokud Nikájské císařství nebylo schopno odrazit seldžudské Turky. Nakonec byla Konstantinopol roku 1261 dobyta zpět od Latinského císařství. Přesto zůstalo postavení Byzantské říše nejisté důsledkem Epirského despotátu, Srbska a Bulharského carství.
To v kombinaci s oslabením Rúmského sultanátu vedlo k přesunu vojsk z Malé Asie do Thrákie k zajištění vlády nad ní.[2] Zatímco se mnoho tureckých bejů zúčastnilo dobývání byzantského a seldžudského území, největší hrozbu pro Nikaiu a Konstantinopol představoval Osman I. V roce 1299 se Osman I. prohlásil sultánem a jeho území se později stalo Osmanskou říší.
Během padesáti let vlády Osmana I., přestala existovat byzantská Malá Asie a kolem roku 1380 byzantská Thrákie padla do rukou Osmanů.