Bořivoj I.
český kníže / From Wikipedia, the free encyclopedia
Bořivoj I. (mezi 852/853? – 888/890?;[1] latinsky Borzivogius) byl první historicky doložený český panovník. Pocházel z rodu Přemyslovců a podle kronikáře Kosmy byl synem bájného knížete Hostivíta.[2] Jeho manželkou byla pravděpodobně od roku 874 Ludmila, chronologicky první osoba v českých dějinách prohlášená za svatou, dcera pšovského či lužickosrbského[3] knížete Slavibora. Jeho syny byli Spytihněv I. a Vratislav I., vnuky pak svatý Václav a Boleslav I.
Bořivoj I. | |
---|---|
český kníže | |
Křest Bořivoje I., Velislavova bible (1. pol. 14. století) | |
Doba vlády | I. před 872 – 883? II. 885? – 888/890 |
Náboženství | původně slovanské (pohanské), později křesťanství |
Narození | 852/853 |
Úmrtí | 888/březen 890 |
Předchůdce | I. Hostivít ? II. Strojmír |
Nástupce | I. Strojmír II. Svatopluk Velkomoravský |
Manželka | svatá Ludmila |
Potomci | Spytihněv I. Vratislav I. 1 syn, 3 dcery |
Dynastie | Přemyslovci |
Otec | Hostivít? |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Po celou svou vládu Bořivoj podporoval velkomoravského knížete Svatopluka I., v roce 872 pravděpodobně bojoval na jeho straně v bitvě u Vltavy proti franckým vojskům vedeným mohučským arcibiskupem Liutbertem, a to společně s pěti dalšími knížaty Svatoslavem, Vitislavem, Herimanem, Spytimírem a Mojslavem. V sedmdesátých nebo osmdesátých letech přijal společně s manželkou Ludmilou na Moravě křest z rukou arcibiskupa Metoděje. Po návratu do Čech však proti němu vypuklo povstání, vedené jakýmsi Strojmírem. Bořivoj uprchl na Moravu a až se Svatoplukovou pomocí se znovu stal českým knížetem. Za jeho vlády byly v Čechách postaveny první kostely, a sice kostel svatého Klementa na Levém Hradci a kostel Panny Marie na Pražském hradě. Po jeho smrti nebyli jeho synové ještě dospělí, proto se českým knížetem stal velkomoravský kníže Svatopluk.