Bitva u Kressenbrunnu
From Wikipedia, the free encyclopedia
Bitva u Kressenbrunnu (pojmenovaná podle dnešní obce Groissenbrunn v Dolních Rakousku, 15 km sz. od Bratislavy), zvána též jako „první bitva na Moravském poli“, se odehrála na místě dnešního města Marchegg - Stadt na svátek sv. Markéty Antiochijské 12. července 1260 mezi vojsky českého krále Přemysla II. Otakara a jeho bratrance uherského krále Bély IV.. Důvodem pro toto střetnutí byl dlouhodobý spor obou panovníků o nadvládu ve Štýrsku a Rakousích. Přemysl na Štýrsko měl nárok z titulu Privilegia minus, tzn. dědictví své manželky Markéty Babenberské, nástupkyni po jejím zemřelém bratru Fridrichovi II. Béla si dělal nárok na základě mírové smlouvy s Přemyslem Otakarem II., uzavřené v roku 1254 po vpádech Uhrů na Moravu. Bitva skončila českým vítězstvím a rozprášením Bélova vojska, jakož i písemně mírem uzavřeným v Bratislavě. Tento mír měl být upevněný svatbou Přemysla Otakara II. s vnučkou Bély IV. Kunhutou a druhorozeného Bélova syna, rovněž Bély, s Otakarovou neteří Kunhutou Braniborskou. Svatba se konala 25. října 1264 nedaleko Bratislavy na Žitném ostrově.
Bitva u Kressenbrunnu | |||
---|---|---|---|
konflikt: Válka o dědictví babenberské – boj o Štýrsko | |||
Bitva u Kressenbrunnu v Chronica Hungarorum. | |||
Trvání | 12. července 1260 | ||
Místo | Marchegg | ||
Výsledek | rozhodné vítězství Přemysla Otakara II. | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |