Balduin IV. Jeruzalémský
jeruzalémský král v letech 1174–1185 / From Wikipedia, the free encyclopedia
Balduin IV. Malomocný,[1] (1161/1162[2][3] – březen 1185)[4] vládl v letech 1174–1185 jako šestý latinský jeruzalémský král.[5][6] Pocházel z mladší větve rodu Anjou (Château-Landon). Jeho otcem byl Almerich, nejmladší syn Fulka z Anjou, krále jeruzalémského. Balduinovou matkou byla Anežka z Courtenay, dcera Joscelina II. z Courtenay, hraběte z Edessy.[7][8][9]
Balduin IV. | |
---|---|
Král jeruzalémský | |
Vilém z Tyru diagnostikuje malému Balduinovi IV. lepru. | |
Doba vlády | 1174–1185 |
Korunovace | 15. července 1174 |
Tituly | král jeruzalémský |
Narození | 1161 |
Úmrtí | březen 1185 |
Předchůdce | Almerich I. |
Nástupce | Balduin V. Jeruzalémský |
Otec | Almerich I. |
Matka | Anežka z Courtenay |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Již od dětství byl stižen malomocenstvím – nemocí, která mu neslibovala dlouhý život. I přes svou chorobu nastoupil roku 1174 po smrti svého otce na jeho trůn.[10] Naneštěstí právě v časech, kdy bylo třeba jednoty mezi křesťany v Levantě, zuřil mezi dvěma stranami boj o to, kdo se stane regentem nešťastného krále Balduina a obě znesvářené skupiny se v průběhu let střídaly v pozicích „vládnoucí strany“ a „opozice“.[11] V okamžiku smrti krále Balduina se zdála být situace vyjasněna – převahu měla skupina kolem Raimonda III. z Tripolisu, zastánce mírové politiky a smíru se Saladinem, vládcem Egypta.[4] Nakonec ale vše dopadlo jinak a záhy bylo téměř celé jeruzalémské království v rukou muslimů.[12]