Bříza bělokorá
druh rostliny / From Wikipedia, the free encyclopedia
Bříza bělokorá (Betula pendula), také bříza bradavičnatá nebo bříza bílá, je listnatá dřevina z čeledi břízovitých. Je to nejhojnější druh břízy v Evropě. Důvod jejího dalekosáhlého rozšíření od jižní Evropy až na daleký sever, případně do odpovídajících výškových poloh alpských pohoří Evropy, spočívá v její nenáročnosti a odolnosti vůči nepříznivému klimatu. Pravděpodobně přitom hraje důležitou úlohu její nápadně bílá kůra, která odráží podstatnou část dopadajícího záření. To se zdá být, zejména na silně a vytrvale osluněných místech, velice účinný znak přizpůsobivosti. Bříza představuje nenáročný rychle rostoucí strom, dorůstající výšky až 25 m, který je často používán a vysazován při rekultivacích krajiny či osazování exhalacemi odlesněného území. Je to typický pionýrský druh, který je velmi aktivní při kolonizaci zpustlé kulturní krajiny (opuštěná pole, louky, ale především skrývky, výsypky apod.). V hospodářských lesích však bývá často vnímána jako plevelný strom. Její dřevo dobře hoří, kůra hoří i mokrá.
Bříza bělokorá | |
---|---|
Bříza bělokorá | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bukotvaré (Fagales) |
Čeleď | břízovité (Betulaceae) |
Rod | bříza (Betula) |
Binomické jméno | |
Betula pendula Roth, 1788 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na pyl břízy je alergických 70 % až 80 % alergiků a tím se řadí na první místo mezi veškerými alergeny. Pyl je aktivní především od března do května, v závislosti na příslušné nadmořské výšce a slunečním svitu.