Avignonské papežství
From Wikipedia, the free encyclopedia
Avignonské papežství (francouzsky Papauté d'Avignon, italsky Papato di Avignone), známé jako takzvané avignonské zajetí (také tzv. „babylonské zajetí církve“), je období let 1309–1378, kdy papeži sídlili místo Říma v Avignonu ve Francii (město bylo odkoupeno jako samostatná enkláva až za papeže Klementa VI.). Poté až do roku 1430 byl Avignon sídlem vzdoropapežů.
Církevní stát (Avignonské papežství) Stato della Chiesa (it) Status Ecclesiasticus (la) Papauté d'Avignon (fr)
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||
Státní útvar | |||||||||||
římské scudo | |||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||
|
Ve 14. století se papežský stát dostal pod silný vliv Francie a došlo k velkému úpadku katolické církve. Sídlo v Avignonu si vybudoval, prý kvůli lepším podmínkám pro chatrné zdraví, Klement V., který byl zcela závislý na francouzském panovníkovi. Také jeho následníci zůstávali zcela ve vleku francouzské politiky a papežský dvůr se luxusním životním stylem nijak nelišil od světských dvorů panovnických.
Jak pro Francii, tak pro papeže, bylo přesídlení sídla hlavy církve v mnoha ohledech výhodné. Papež byl pod ochranou silné Francie, které zase jeho přítomnost dodávala na prestiži. Francii také plynuly podíly z finančních příjmů papežské kurie. Také těžiště katolického světa se postupně začalo přesouvat do zaalpských zemí, ke kterým je z Avignonu mnohem blíž, přitom důležitá oblast severní Itálie byla ve stejné vzdálenosti jako z Říma. Papežové také postupně začali ztrácet vliv nad papežským státem a Itálie byla stále více rozdrobená a propadala se do množství rozbrojů jednotlivých měst, klanů a stran mezi císařem a papežem.