Americká válka za nezávislost
válečný konflikt mezi Velkou Británií a Třinácti koloniemi z let 1775 až 1783 / From Wikipedia, the free encyclopedia
Americká válka za nezávislost (1775–1783), někdy také americká revoluční válka (anglicky: American Revolutionary War, American War of Independence) byla válka mezi Královstvím Velké Británie a třinácti koloniemi v Severní Americe. Střetnutí skončilo porážkou Británie a uznáním nezávislosti Spojených států amerických.
Americká válka za nezávislost | |||
---|---|---|---|
Koláž války za nezávislost | |||
Trvání | 19. dubna 1775 – 3. září 1783 (8 let, 4 měsíce a 15 dní) | ||
Místo | Východní část Severní Ameriky (Třináct kolonií, později USA), Karibské moře, Indický subkontinent, Afrika, Atlantský oceán a Indický oceán | ||
Příčiny | Americká revoluce, vyhlášení nezávislosti Spojených států amerických | ||
Výsledek | Pařížská smlouva (1783), nezávislost USA | ||
Změny území | Británie uznala nezávislost USA | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Po roce 1765 docházelo ke stále větším neshodám mezi britskými koloniemi v Severní Americe a Velkou Británií. Tyto spory postupně přerostly v americkou revoluci, jež vyvrcholila válkou za nezávislost. V roce 1773 vypukly otevřené nepokoje v Bostonu, hlavním městě kolonie Massachusetts Bay. Britové uzavřeli přístav a začali problém řešit silou. Američané reagovali vytvořením Kontinentálního kongresu, který koordinoval postup jednotlivých kolonií a postupně zformovali kontinentální armádu.
V dubnu 1775 se Britové pokusili odzbrojit massachusettskou domobranu (milici), nicméně ve vojenském střetu u Lexingtonu a Concordu neuspěli. Touto bitvou začala otevřená válka. Američané oblehli britskou armádou kontrolovaný Boston. Během obléhání došlo k bitvě u Bunker Hillu, v níž britská armáda za cenu těžkých ztrát dosáhla dílčího taktického úspěchu, který však neměl strategický význam. V té době se do čela americké armády postavil George Washington. V březnu 1776 opustili Britové Boston a začátkem července 1776 došlo k vytvoření Spojených států amerických. Velká Británie zahájila v létě 1776 protiofenzivu. Shromáždila velkou armádu, které velel William Howe, a jež byla posílená o německé pomocné jednotky (Hesenští), a zaútočila na New York, který po bitvě o Long Island obsadila a držela až do konce války. Britové zvítězili v několika následných bitvách, ale tyto úspěchy nakonec vyzněly do ztracena, a to i díky smělému manévru George Washingtona, který v prosinci 1776 překročil řeku Delaware a uštědřil Hesenským porážku u Trentonu. V roce 1777 se britská armáda pokusila rozdělit americké státy vedví, tím že odřízne Novou Anglii od ostatních rebelujících států. Tato kampaň však skončila britskou porážkou u Saratogy v říjnu 1777.
Začátkem roku 1778 se na stranu USA přidala Francie a v září 1779 i Španělsko, což výsledek války výrazně ovlivnilo. Především Francie sehrála důležitou roli, když zásobovala americké patrioty financemi a střelivem, a posléze vyslala na pomoc rebelům své námořnictvo. Britskou pozici zhoršila i válka s Nizozemím (1780–1784).
Britové mezitím přešli na tzv. Jižní strategii. Armáda vedená Charlesem Cornwallisem začala operovat v jižních státech USA (Virginie, Severní Karolína, Jižní Karolína, Georgie) a doufala, že zde podnítí masivní probritské loyalistické hnutí. To se však nepovedlo, a i když zde Britové zaznamenali dílčí úspěchy, postupně byli zatlačováni do defenzívy. V roce 1781 se Cornwallis stáhl do přístavu Yorktown a vyčkával na pomoc či evakuaci. Francouzsko-americká armáda však zabránila oběma alternativám a Britové museli v říjnu 1781 kapitulovat. Tím v zásadě skončily velké vojenské operace a začalo politické vyjednávání.
Britský parlament prosadil v únoru 1782 zastavení vojenských akcí proti Američanům, i když válka proti Francii a Španělsku pokračovala. V září 1783 se USA a Velká Británie dohodly na mírové smlouvě, jež byla uzavřená v Paříži. Britové oficiálně uznali nezávislost Spojených států amerických.