Alexej Andrejevič Arakčejev
ruský generál / From Wikipedia, the free encyclopedia
Hrabě Alexej Andrejevič Arakčejev (rusky: Алексе́й Андре́евич Аракче́ев) (4. října (23. září dle Juliánského kalendáře) 1769 – 3. května (21. dubna dle Juliánského kalendáře) 1834) byl ruský generál a státník za vlády Pavla a Alexandra I.
Alexej Andrejevič Arakčejev | |
---|---|
Alexej Andrejevič Arakčejev | |
Narození | 4. října 1769 Garusovo |
Úmrtí | 3. května 1834 (ve věku 64 let) Gruzino |
Příbuzní | Andrej Andrejevič Arakčejev (sourozenec) |
Vojenská kariéra | |
multimediální obsah na Commons |
Arakčejev byl od mládí vyučován v aritmetice, geometrii, opevňovacích technikách a dělostřeleckých výpočtech jedním z nejlepších ruských dělostřelců, Řekem z Kefalonie, Petrem Ivanovičem Melissinem. Do služeb budoucího cara, dědice trůnu Pavla Petroviče, byl Arakčejev doporučen knížetem Saltykovem, když carevič hledal schopného dělostřeleckého důstojníka. Než se stal vládcem byl generálním ubytovatelem vojska, generálem (na generálporučíka povýšen 1798, hraběcí titul získal 1799) a na konci vlády Pavla I. ministrem války.
V období, kdy Rusko vedlo mnoho válek, se sice sám ani jedné přímo nezúčastnil, ale jako inspektor dělostřelectva měl značný vliv na organizaci armády. Jeho Systém z roku 1805, který byl zaveden jako reakce na prohru u Slavkova, znamenal významný posun jak v kvantitě tak v kvalitě ruské artilerie.
Jelikož posledních 10 let vlády prožil Alexandr I. v dostavnících, které křižovaly Evropou, protože si myslel, že je povolán zachránit Evropu před spiknutím revolucionářů. Skutečným vládcem se stal generál Arakčejev (zhruba od roku 1815). V roce 1816 byli na univerzity dosazeni kurátoři, aby dohlíželi na jejich chod. Jedním z nich byl na příklad kurátor Magnický – zakázal studia anatomie na mrtvolách.