Absolutní datování
From Wikipedia, the free encyclopedia
Absolutní datování je jedna ze dvou variant datování archeologických nálezů. Umožňuje určit přesné časové období, z nějž archeologický pramen pochází (tisíciletí, století, rok), zatímco relativní datovací metody dokáží pouze rozlišit, co je starší a co mladší.
Metody absolutního datování (též zvané chronometrické nebo kalendářní), určují stáří pramene na lineární časové ose. Jsou založeny na měření přírodních vlastností archeologických pramenů s využitím moderních přírodovědných postupů. Existuje celá škála absolutních datovacích metod, z nichž každá má své specifické využití.[1]